Prosíme všechny účastníky diskuze o objektivnost v příspěvcích a střídmost v reakcích. Závadné příspěvky budou odstraněny a vulgární autoři zabanováni.
Jenom tady jsi se Alexi vrátil k špekulování na Saganem na OH 2016 a pádu Cava a Sagana na Tour 2018. A ty mi budeš vždycky předhazaovat, že se vracím k něčemu starýmu, stokrát už řešenýmu a špekuluju nad tím. A není sám, kdo mi to předhazuje, taky myslím Stanley88, beztak ale i nějací další (Alexův psychokumpán radim78?). Samozřejmě oni to dělat můžou, v jejich případě je vše v pořádku.
Synku, synku, jakej Ty jseš hňup, to je těžko pochopitelný. Srovnáváš nesrovnatelné, ale to Ti evidentně nemá cenu vysvětlovat, protože každý krom Tčebe to tady už dávno pochopil…
Přesto ještě jeden (marný) pokus: zatímco já se (tak, jako každý člověk) čas od času vracím k tématům, která zde sice byla několikrát probrána, ale s kontroverzním výsledkem, Ty se vracíš k tématům, která byla jen naťuknuta pár stránek zpět – ale hlavně, zejména a především: figuroval jsi v nich jako obvyklý útočný troll.
Teď jsi částečně překvapil tím, že se vracíš o pár stránek v historii dál – ovšem úplně ve stejném, trollovitém stylu
Také přidám ještě jeden marný pokus. Akorát kážeš vodu a piješ víno. Je úplně jedno, jestli to bylo řešeno před pár, nebo více stránkami. Proč by jako mělo hrát rozdíl, jestli to bylo před pár stránkami, nebo v dávnověku této diskuze. To nemá žádnou logiku. A mimochodem – zrovna Cavův a Saganův pád na té Tour se tady řešil zcela nedávno, takže tento nesmyslný argument bys nemohl použít, i kdyby nějaký smysl dával.
A i kdyby na něm bylo něco logického, jakože není (protože proč bych se nemohl vrátit k tématu, ve kterém jsem figuroval jako útočný troll?), neuspěje ani argument, že jsem v těch tématech figuroval jako útočný troll, protože se mnohokrát vracím k tématům, ve kterých jsem vůbec nefiguroval a vracím se k nim proto, že mě zaujala, ale protože jsem v té době diskuzi nečet, nemohl reagovat. Mnohokrát jsem už psal, proč to tak je, je to vskutku velmi jedoduché zdůvodnění, které se ti nehodí a tak jsi ho vždy ignoroval, přestože je perfektně pochopitelné.
„zasutnout trollování“ o stránku níže, to jsi udělal proč? Aby si ostatní nemohli přečíst, co jsem napsal a vidět, jak si nevidíš do huby? Z té snahy, aby to nebylo vidět, je zjevný, že si jsi vědom, že na tvým chování je něco špatně.
Ma nekdo nejake nove informace kde bude jezdit Turek? Letos jezdil docela solidne a co se tyka ME tak tam take dobre jel na Toupalika, tak by byla skoda kdyby mel v 27 letech koncit. Treba by ho ten Elkov mohl vzit a nejlepe k nemu jeste 1 zavodnika, aby mohli zaroven zavodit na dvou frontach.
Dneska Zdeněk Štybar slaví 35.narozeniny a s letošními výsledky van Aerta, van der Poela, Pedersena apod. se obávám, že éra van Avermaeta, Terpstry a našeho Zdeňka v klasikách pomalu končí
Na druhou stranu Roubaix takový Duclos-Lassale vyhrál v devadesátých letech v 38-ti letech a o rok později dokonce obhájil vítězství{good}.
Takže vlastně pořád můžeme fandit a doufat
Kometa sezóny za mě Jai Hindley nebo Hugh Carthy. Vybrat Harta před Hindleym podle mě nedává smysl, neboť Hart už tam měl i bednu na závodě s horami v silné konkurenci a nějaký top ten, kdežto Hindley dote´d nezajel nic, co by naznačovalo podobný výsledek na tomto typu závodů. Nebo Carthy, protože ten to zajel v mnohem, mnohem silnější konkurenci. Giro mělo béčkové obsazení.
Přátelé, co takhle tradiční anketku na konec podivné sezony? Uvádím už rovnou své odpovědi.
Vítěz sezony: koronavirus :)
Jezdci sezony: 1. Alaphillipe, 2. Roglič, 3. Van Aert
Zklamání sezony: bohužel Zdenda Štybar
Nejlepší GT: Giro d’Italia
Nejlepší jednorázovka: Okolo Flander
Moment sezony: jednoznačně závěrečná časovka na Tour
Pitomost sezony: Váhám mezi profesorským přístupem, jímž si Jumbo prohrálo Tour, a rozhodnutím Sunwebu izolovat Keldermanna…
Kometa sezony: Remco Evenepoel (něco vyhrál už loni, ale to, jak létal letos…)
Vítěz sezony: Pořadatelé všech závodů, který se podařilo uskutečnit.
Jezdci sezony: 1. Roglič, 2. Van Aert, 3. Alaphillipe (Roglič za GT+LBL, WvA za klasiky + etapy na Tour)
Zklamání sezony: Froome ( i přes dlouhý výpadek jsem prostě čekal víc, snad příští sezona bude lepší)
Nejlepší GT: Tour (nejlepší obsazení, boj o etapy a překvápko na konec)
Nejlepší jednorázovka: Strade bianche
Moment sezony: Alaphilippův nástup na MS
Pitomost sezony: Groenewegenův manévr ve spurtu v Polsku
Kometa sezony: Tao G.H. (překvapivý vítěz Gira)
Je to fajn anketa, ale nějak se mi nad tím vším nechce přemýšlet
Ale zaujala mne „pitomost sezony“, na kterou bych nominoval Remcův zbytečný karambol na mostě…
Vítěz sezony: Jacobsen
Jezdci sezony: bez pořadí – Van Aert, Roglič, Hirschi
Zklamání sezony: Kreuziger
Nejlepší GT: Giro d’Italia
Nejlepší jednorázovka: ta se letos nejela
Moment sezony: Tour de Zeleňák v Rumburku
Pitomost sezony: Sunweb na Stelviu
Kometa sezony: Hirschi
U některých „nej“ bych se opakoval. Tak dám „nej“ jen u těch, které ještě nebyly zmíněny.
Zklamání sezóny: ze zahraničních Viviani, z našich Hirťák.
Kometa sezóny: Almeida
Jednorázovka: Strade Bianchi bych dal také, kdyby tam zároveň nebyla trochu pachuť ze Štybyho vynikající formy, kterou musel obětovat pro Alaphilippa.
A ještě bych uvedl Porteho jako nej návrat na výsluní.
Vítěz sezony: Tadej Pogačar
Jezdci sezony: 1. Wout Van Aert 2. Primož Roglič 3. Tadej Pogačar
Zklamání sezony: Roman Kreuziger (ale bojoval!)
Nejlepší GT: Tour de France
Nejlepší jednorázovka: Strade Bianche
Moment sezony: tohle nebude objektivní, ale pro českého fandu: válec Černý na posledních 20 km v úniku vítězné etapy na Giru proti kolotoči pěti lidí (či kolika)
Pitomost sezony: modní přehládka Sunwebu na Stelviu
Kometa sezony: Marc Hirschi
Zimní nuda, tak koukám na cyklistiku aspoň na youtube. A proč si nepřipomenout Saganovo MTB extempore na OH v Riu? https://youtu.be/pxisrawAvP4
Nejlepší na celém videu jsou první vteřiny, které připomínají, jak stál Sagan až úplně vzadu, s odstupem za balíkem jezdců připravených na start – a jak se hned po rozjezdu prodírá houštinou cyklistů kupředu, jako by to byli nějací mladší dorostenci!
Jak já mu tehdy fandil Byla to velká škoda, že doplatil na vlastní technické chyby při přejezdech ostrých kamenů a dvakrát píchnul (prakticky po stejné jezdecké chybě). Na okruhu s jiným povrchem by nejspíš bojoval s nejlepšími až do cíle, o tom jsem dodnes přesvědčený! A myslím si, že si Kulhoš, Shurter & co. ještě dnes potají zhluboka oddechnou, že to tenkrát takhle dopadlo…
Jenže na kdyby se nehraje – a ve sportu už vůbec ne
Ostatně o tom, jak technicky náročný byl právě ten umělý kamenitý povrch okruhu na OH v Riu, svědčí video (nejspíš z předolympijského závodu) natočené kamerou umístěnou na kole některého z předních borců. https://youtu.be/JToIw88YEM8
Tam mohla hrát roli podle mne částečně také nezkušenost jeho servisního týmu a jeho samého – nevhodně zvolený plášť a tlak v duši kola pro trať v Riu.
Myslím si, že na sklonku kariéry si zkusí Cape Epic.
@rotki: Já se z toho tenkrát taky málem okotil! Včera jsem si pustil ještě jiný sestřih, kde je celé první kolo, a zjistil jsem, že Sagan byl už ve druhé zatáčce na stadionu na 10. místě a při nájezdu do terénu (tedy po dalších asi 3 zatáčkách) byl třetí až čtvrtý
@asus: Kéž by to byla pravda, že je věk jenom číslo
Ale pravda je, že se v profi-sportu pár takto výjimečných borců najde (vedle Jágra třeba nedávno Tyson, že?). A zůstává nad tím rozum stát, jak to dělají..?
On ten pokles výkonnosti je po 30 cca 1% za rok. To je odhad, maximální síla klesá rychleji, vytrvalost pomaleji.
Takže sportovec, který byl ve 30 světová špička, může být ve 40 ( i po 40) stále ještě hodně dobrej.
Ale spousta sportovců už kariéru ukončí dřív, ztratí motivaci ( jsou i psychicky „opotřebovaní“) nebo je sráží častá zranění.
Takže teoreticky to nemusí být nic výjimečného u vyjímečných jedinců.
A dnes mi FB nabídl cyklistickou lahůdku v podobě ÚŽASNÉ akce, na kterou jsem (nezaslouženě) už skoro zapomněl
Zde je závěrečných 10 km 11. etapy TdF 2016 v podání „superkvarteta“ Wiggins, Thomas, Sagan a Bodnar! Užil jsem si to náramně! https://youtu.be/N17ouf4SRK8
V souvislosti s dnešním pohledem na profi-cyklistiku je zajímavé sledovat, jak se ve skupině v pohodě vozí Kreuziger v mistrovském triku, jak asi 5 km před cílem vypadl z hlavní stíhací skupiny nejspíš frustrovaný Cavendish a zhruba o kilometr později zjevně schvácený Alaphilippe
To by se dnes jen tak nestalo, protože by to nejspíš byl on, koho by balík naháněl
Nebyl to Wiggo ale Froome BTW tahle Tour byla, co se týče Frooma, asi to nejzábavnější, co za celou kariéru předvedl. Jestli se nepletu, tak nejdřív útočil v jednom sjezdu v Pyrenejích, pak tenhle útok na rovině pro pár vteřin a hned druhý den nato legendární běh na Mt. Ventoux
Ale jinak naprostá místní klasika Vsadím se, že si to video pustila většina lidí, kteří sem nakoukli – ale jediný příspěvek, který to okomentuje, je ten, kterým dostanu „za uši“ kvůli nepřesnosti v textu…
Podobnou „šou“ předvedl Sagan v jeho vítězné 10. etapě letošního Gira, kdy desítky km bojoval v úniku s Demárem a jeho mančaftem. https://www.youtube.com/watch?v=RAtNesTxVJA
Jojo, to mám, samozřejmě, v čerstvé paměti i já – vetchý stařec To byla velká paráda!
Nicméně na té akci s Froomem bylo pozoruhodné víc věcí. Třeba i to, jak šel Chris udatně i do závěrečného spurtu
Ale ono to bylo jasné, že ve spurtu zkusí i předem prohranou partii. Šlo mu o každou získanou vteřinku, takže prostě udělal všechno pro to, aby se jely bomby až na lajnu…
Každopádně to bylo vrcholně zábavné a já na to koukal s velkou nostalgií
Díky Mellonovi za obsah článku s Vackem.
Pokud tomu klučinovi někdo vyčítal jeho namachrovanost nebo přílišné sebevědomí, tak ty uplynulé dva roky ho asi dostatečně „vyškolily“. Já mu rozhodně budu příští rok fandit, jako každému z našich ve světovém pelotonu
Pořád jste nadšený, že se vám povedlo dostat se do Qhubeky ASSOS – bývalého NTT?
Určitě. Mám z toho obrovskou radost, je to velký krok a můj velký životní cíl – dostat se k profesionálům. Jsem za to opravdu šťastný.
„Nebylo jednoduché se vyrovnat s tím, že je táta ve vězení. Dusil jsem to v sobě přes rok. Nemluvil jsem o tom s nikým, všechno jsem zapíral, i když jsem věděl, že to lidi ví.“
Karel Vacek
český cyklista
Málokdo čekal, že se posunete hned do první divize. Povězte, jak k tomu došlo? Budoucnost stáje byla dlouho nejistá.
A já přitom do NTT podepsal už v létě.
Vážně?
Jojo, na přelomu července a srpna, kdy byl ještě manažerem Bjärne Riis. Mezi zářím a říjnem ale přišla zpráva, že NTT v cyklistice pokračovat nebude, a já měsíc až dva nevěděl, co bude. Jestli máme s manažerem čekat, jestli něco šéf stáje Douglas Ryder sežene, nebo jestli to máme tlačit spíš do Gazpromu za bráchou… (mladší bratr Mathias podepsal dvouletou smlouvu s druhodivizním Gazpromem-Rusvelo, pozn. red.)
I tato možnost byla na stole?
Byla, ale nakonec jsem dal na mého manažera, počkal jsem. Ve finále to klaplo, jsem za to rád.
To musely být hodně nervózní dny a týdny. Nejprve z týmu odešel zmiňovaný Riis, pak sponzoři, dvě třetiny cyklistů…
Nejistota byla veliká. Spousta lidí z týmu odešla, já už taky manažerovi říkal: Hele, asi bude lepší, když se na to vykašleme a podepíšeme do Gazpromu a budeme oba v klidu. Ale on mě pořád uklidňoval, že ještě počkáme. Věřil jsem mu. Byly to nervní okamžiky, když tolik lidí odešlo a zprávy byly nejasné, ale nakonec se povedlo.
A co že už v létě? Pomohl vám se smlouvu Roman Kreuziger?
Ne ne, to určitě ne. S týmem jsem byl v kontaktu už loni, kdy jsem byl na jejich soustředění a poznal se se spoustou lidí. Znám se se dvěma trenéry a hlavním koučem týmu, který se mnou byl na pokoji 14 dní. Už tehdy tam nějaký zájem byl a teď na tom hodně pracoval můj manažer
Přitom poslední dvě sezony jste neměl zdaleka tak povedené jako ty v juniorských letech. Čím jste Qhubeku zaujal? Možná ještě právě svým talentem, který jste dřív ukazoval? Když jste porážel i Remka Evenepoela?
Určitě to hrálo velkou roli. Ale taky jsem byl pravidelně testován, výkonnostní pokles u mě nikdy nepanoval, spíš naopak, byl jsem na tom pořád hodně dobře. Ale bohužel s problémy, které jsme měli v rodině, tak jsem byl hodně nalomený psychicky. Těžko jsem se vyrovnával s věcmi, které se staly. To mě limitovalo nejvíc.
Hlavně při závodech…
Když jsem byl na závodech, nenaplňovalo mě to tak jako kdysi. Čísla jsem měl výborná, všichni to věděli, ale výsledek se nemohl dostavit. Hodně jsem s tím bojoval. Musím říct, že až potom, co jsem o problémech začal mluvit v širším okruhu, nejen mezi rodinou, jsem se zbavil tlaku. Zjistil jsem, že hlava je opravdu nejdůležitější nástroj a když ji má člověk v klidu, má k tomu normální trénink, talent, výsledky se dostaví. Když je to naopak, hlava vás nepustí, nic s tím neuděláte.
Mluvíte o rodinných problémech. Dlouho nikdo netušil, že máte tatínka ve vězení. Muselo být velmi náročné držet něco takového v sobě.
Nebylo to jednoduché. Byl na mě vyvíjen obrovský tlak zvenku, protože mě dost lidí odsoudilo, přitom neznali okolnosti. A já si celé bral hodně osobně. Hlavně v Česku spousta lidí… ne že by mi to přála, ale okolnosti je nezajímaly. Rychle si udělali obrázek a pak možná časem měnili názor, protože pochopili všechny moje problémy. Nebylo jednoduché se vyrovnat s tím, že je táta ve vězení.
Kdy jste si řekl, že to dál takhle nejde? Že je potřeba s tím něco udělat?Dusil jsem to v sobě přes rok. Minulý rok jsem o tom nemluvil s nikým, všechno jsem zapíral, i když jsem věděl, že to lidi ví. Až letos v létě jsem o tom poprvé začal mluvit s trenérem Alešem Kroužeckým, který to samozřejmě věděl, ale pro mě nebylo jednoduché se někomu otevřít a vypovídat se mu. Pořád jsem si myslel, že to zvládnu a mám to pod kontrolou, ale neměl jsem.
Takže trenér Kroužecký vám nejvíc pomohl?
Určitě, to, že jsem se mu mohl vypovídat. Pořád je tam spousta nejasností, pořád se to řeší, ale já jsem si to hodně bral. Že já jsem ten špatný, což byl největší problém. Když jsem ale začal mluvit, zjistil jsem, že spousta lidí mi pořád věří a chce pomoct. Pak pro mě zase nebylo jednoduché tu pomoc přijmout… Trvalo mi, než jsem byl schopný si sednout, popovídat si v klidu, podělit se o zkušenosti.
Své problémy jste loni skrýval i před americkým týmem Hagens Berman Axeon, kde vás vedl i syn Eddyho Merckxe Axel. Nemohli vám taky více pomoct?
Tam to bylo složitější. Axelově dceři totiž v tu dobu našli nádor v noze a on moc nekomunikoval, což chápu, nebyla to lehká situace. Teď už to vypadá dobře, za což jsem rád, ale tehdy ta komunikace scházela. Každý bydlel jinde, viděli jsme se jen na pár závodech, moc dobře jsme se neznali. I kdyby to věděli, bylo by těžké mi nějak pomoct.
I proto jste po roce odešel o úroveň níž do Colpacku?
Proto. Byla moje volba vrátit se do Itálie, cítil jsem se tam víc jako doma. Cítil jsem větší oporu, v Colpacku jsem se lidem vypovídal, hodně mi pomohli. Nečekal jsem, že mi nabídnou až takovou pomocnou ruku a psychickou oporu, a jsem rád, že jsem tenhle krok zvolil. I když i ta letošní sezona byla kvůli covidu taková všelijaká. V září jsem blbě spadnul, zlomil si dva prsty, to mi nepřidalo. Ale aspoň jsem se hodně psychicky zocelil. Výkonnostně jsem na tom velmi dobře, ale chyběla mi psychická síla. Některé věci, které se staly, se asi holt stát měly. Věřím, že něco špatného je k něčemu dobré. Do života i sportovní kariéry mi tyhle dva roky určitě něco daly.
O to větší chuť ukázat, že to v sobě stále máte, teď musíte mít.
Přesně tak. Už na zádech nemám těžký batoh navíc. Chuť je obrovská a jsem hladový po tom, abych zase ukázal, že tam dokážu závodit s těmi nejlepšími. Už se těším, až se někde na závodech potkám s Remkem a rozdáme si to jako za starých časů.
Když už ho zmiňujete… Jaké pro vás bylo sledovat, jak on dobývá cyklistický svět, když vy jste se trápil?
Motivovalo mě to. Když jsem viděl, že jsem ho taky dokázal několikrát porazit, říkal jsem si, že to ve mně je, že se to neztratilo. Věřil jsem, že se mi taky podaří k profíkům dostat, abych s ním mohl opět postavit se na startovní čáru, máme spolu nevyřízené účty.
Takže vás jeho výsledky spíš popoháněly.
Určitě mě to neštvalo, i když jsme byli velcí rivalové. Respektuju ho jako cyklistu, protože co předváděl u profesionálů, to je velká třída, klobouk dolů. Ale věřím, že si příští rok zase síly poměříme a že i on bude fit po tom těžkém zranění, které utrpěl na závodě Kolem Lombardie.
Předpokládám, že velkou radost vám udělal i bratr Mathias, který v 18 letech postoupil do druhodivizního Gazpromu.
Jasně. Věřím, že se spolu v sezoně někde potkáme, Gazprom taky jezdí velmi kvalitní závody, hodně v Itálii. Jeho přestup mi taky dodal velkou motivaci, abych makal a dal do toho všechno. Brácha si to obrovsky zaslouží, jsem fakt rád, že jsme se oba dostali k profesionálům a můžeme ukázat, co v nás je.
Už znáte svůj předběžný program?
Jsme ve fázi, kdy dáváme dohromady kalendář s týmem, do Vánoc už budu tušit, jak přesně bude vypadat. V lednu se chystá týmové soustředění někde v teple. Záleží, jak to bude vypadat kolem covidu, ale v příštím roce už by se spousta věcí mohla dát trochu do normálu, že se zase bude dát závodit a cestovat normálně.
Tušíte aspoň, jestli se podíváte třeba na nějakou Grand Tour?
V týmu asi nebude tolik lidí a bude tam spoustu ne tak známých cyklistů, tak jsem byl upozorněn i na to, že se může stát, že se do sestavy pro jednu Grand Tour dostanu. Neříkám, že ji určitě pojedu, ale ta možnost tam je.
V současné době má tým kolem 20 lidí. Přišel Fabio Aru, zůstává Domenico Pozzovivo, Victor Campenaerts nebo Giacomo Nizzolo. Ale jinak to nejsou zas tak známá jména. O to větší šance pro vás se prosadit, je to tak?
Je tam spoustu mladých lidí, ale určitě bude prostor, aby se člověk prosadil a urval něco pro sebe, což pro mě není vůbec špatné. Navíc kolem sebe budeme mít lidi jako Nizzolo, Campenaerts, Aru, kteří jsou hodně zkušení. Arua znám dobře, několikrát jsme se bavili, na pár tréninků jsme spolu vyjeli. Už se na to těším.
Co byste si chtěl v prvním roce mezi elitou dokázat?
Hlavně sobě a všem okolo bych chtěl dokázat, že ve World Tour nejsem náhodou a že tam patřím. Určitě se budu snažit prosadit tak, abych byl výsledkově zpět tam, kde jsem byl, a mohl navázat na úspěchy z juniorských let. Konečně můžu zúročit psychickou sílu, kterou jsem za dva roky získal. Chci dokázat sám sobě, že na to mám. Chci být vidět.
Nevzpomínám si, že by Vacka někdo „odepisoval“… Jen se tady (zcela pochopitelně a právem) rozebíraly jeho dehonestující poznámky o výkonnosti Evenpoela v kontrastu s tím, jak pár měsíců nato Remco zářil v profi-závodech nejvyšší kategorie, zatímco velkohubý Vacek zametal na ocase poťáků, které byly kvalitou obsazení o několik pater níže
Pokud se vše na jaře změní a Vacek začne v Čubece zářit (moc tomu nevěřím, ale nakonec proč ne?), budu jenom rád. Je to přece jen Čech a krev není voda, jak se říká…
Nejvíc se ale těším na okamžik, až se Karel postaví na jednu startovní čáru s Remcem To bude okamžik pravdy
Som veľmi rád, že Cav ešte dostane šancu. Keď som ho videl na dráhe tak podľa mňa má v sebe ešte slušnú rýchlosť, problém vidím vo vytrvalosti, preteky ho príliš unavia a najmä v tom, že ako keby stratil odvahu tlačiť sa dopredu, to je základ čo šprintér musí mať, dravosť, odvahu risknúť to. Podobne Gorila, ten to aj priznal, že už to v sebe nemá ísť do súbojov, aj keď čísla nemá oveľa horšie ako v časoch keď vyhrával. U Podlahárov môžu Cavovi spraviť slušný vláčik a zabezpečiť, že bez nejakej väčšej námahy ho vypustia 200 metrov pred cieľom a to by mu nejaké víťazstvo mohlo priniesť. Budem mu držať palce aby ešte aspoň raz pocítil tú radosť, keď prejde cieľom ako prvý.
No, proti gustu… jak se říká
Jen mne trochu udivuje, že Tě jako Slováka tak brzy „přebolela“ levárna v podobě nepřiznání vlastní viny při pádu ve spurtu na TdF, kvůli kterému byl nespravedlivě vyloučený Sagan… Mě to jako Čecha nepřebolelo dodnes
Alexi, v dobrém: Už tu TdF nech bejt. Každej úspěšnej sprinter má za sebou pár sprintů, v nichž nemá čisté svědomí, a to platí i pro Sagana. Nemyslím, že by v tomhle ohledu zrovna Cav až tak vybočoval. Tehdy na Tour měl Cav vyšší rychlost než Peťo, zkusil se prosmýknout kolem bariéry, došlo ke kontaktu a spadl. Někdo v tom vidí Sygoho vinu, někdo Cavovu, ale podle mého nejrozumější pohled je ten, že tyhle situace jsou málokdy černobílé. Prostě se to stalo a Cavova vina to nebyla o nic víc než Sagyho. A podle mě je přesně tohle i názor, který mají dneska i oni dva, tak proč bychom my diváci měli kolem toho ještě po letech rozdmýchávat vášně?
Ale jo, máš pravdu v tom, že se v tom nemá cenu vrtat – i když já mám o vině/nevině jasno
Jen jsem tím chtěl připomenout jeden z důvodů, proč nemám toho malýho vzteklouna v lásce
Sagan necítil ku Cavovi žiadnu zášť, oni si to vysvetlili a šlus. V knihe sa Sagan tomu incidentu venuje a citujem
„Marka Cavendisha mám úprimne rád. Už viackrát som vravel, že hoci my cyklisti medzi sebou často súperíme, nikdy sa poriadne nespoznáme, pokiaľ sa nepriatelíme mimo pretekov, no robieva to len veľmi málo z nás. Mark je trochu iný,lebo má srdce na dlani. Je taký priateľský a otvorene emocionálny, že je veľmi ľahké oblúbiť si ho a mať pre neho pochopenie.
V ten večer som mu zavolal, aby som zistil ako sa má. Bolo to pre neho naozaj ťažké, bol poriadne skleslý a nebol si istý čo si o tom incidente myslieť.Vedel, že k nemu neprechovávam nepriateľstvo, aj to, že si o neho robím starosti, takže sa len ťažko vyrovnával s tým, že som zrazil na zem lakťom. Myslím si, že ho k tomu názoru trochu nabádal jeho tím, jeho DS v takom duchu vyslovil niekoľko poznámok, oni by však určite tvrdili, že sa ho len snažili chrániť. Viem, že Gabri a môj tím by spravili presne to isté, keby bola situácia opačná.“
K Cavovi sa vyjadroval aj Peter Velits, ktorý s ním bol určitý čas v tíme, toto vyjadrenie je až po skončení kariéry:
„Mojím tímovým kolegom bol Mark Cavendish. Na Slovensku najväčší nepriateľ štátu. Priznám sa, že než som sa stal jeho kolegom, tiež bol pre mňa jeden z najhorších ľudí, ktorých môžete stretnúť v pelotóne. Poznal som ho z pretekov a z mediálnych vyjadrení ako arogantného človeka.
Hlboko som sa však mýlil, Mark je jeden z najlepších tímových kolegov, akých som v živote mal. K súperom je síce tvrdý, no ku kolegom sa správa skvele.“
Sagan je fajn kluk a jak je vidět, ví přesně (nebo jeho P.R. poradce), co má a co nemá být v jeho knize…
Je jasné, že nebude psát nic negativního – vždyť se budou ještě nějakej pátek ve spurtech „potkávat“
Uprimne Cav by, aby legenda byla uplna, mel jeste jednou zazarit jak supernova na TdF. Jedno jedine posledni vitezstvi by jeho kariere dalo punc
Nemam ted v hlave prvni etapu, zda je sprinterska (coz by byl double, pac by i oblekl zlutaka), ale vitezstvi v posledni etape by mu nikdo nemohl mit za zle (krome Sagyho )
Dnešní video z mé stránky oblíbených FB příspěvků potěšilo i mé oko, a to přesto, že bych byl mnohem raději, kdyby kamera v těchto místech zabírala při finále MS v Imole někoho jiného, než Alaphilippa
Ty záběry však byly naprosto úchvatné! Vivat bella Italia https://www.facebook.com/UnionCyclisteInternationale/posts/1682248985271150
o stránku
níže…
Jenom tady jsi se Alexi vrátil k špekulování na Saganem na OH 2016 a pádu Cava a Sagana na Tour 2018. A ty mi budeš vždycky předhazaovat, že se vracím k něčemu starýmu, stokrát už řešenýmu a špekuluju nad tím. A není sám, kdo mi to předhazuje, taky myslím Stanley88, beztak ale i nějací další (Alexův psychokumpán radim78?). Samozřejmě oni to dělat můžou, v jejich případě je vše v pořádku.
A jim to nikdo nepředhazuje…
Synku, synku, jakej Ty jseš hňup, to je těžko pochopitelný. Srovnáváš nesrovnatelné, ale to Ti evidentně nemá cenu vysvětlovat, protože každý krom Tčebe to tady už dávno pochopil…
Přesto ještě jeden (marný) pokus: zatímco já se (tak, jako každý člověk) čas od času vracím k tématům, která zde sice byla několikrát probrána, ale s kontroverzním výsledkem, Ty se vracíš k tématům, která byla jen naťuknuta pár stránek zpět – ale hlavně, zejména a především: figuroval jsi v nich jako obvyklý útočný troll.
Teď jsi částečně překvapil tím, že se vracíš o pár stránek v historii dál – ovšem úplně ve stejném, trollovitém stylu
Také přidám ještě jeden marný pokus. Akorát kážeš vodu a piješ víno. Je úplně jedno, jestli to bylo řešeno před pár, nebo více stránkami. Proč by jako mělo hrát rozdíl, jestli to bylo před pár stránkami, nebo v dávnověku této diskuze. To nemá žádnou logiku. A mimochodem – zrovna Cavův a Saganův pád na té Tour se tady řešil zcela nedávno, takže tento nesmyslný argument bys nemohl použít, i kdyby nějaký smysl dával.
A i kdyby na něm bylo něco logického, jakože není (protože proč bych se nemohl vrátit k tématu, ve kterém jsem figuroval jako útočný troll?), neuspěje ani argument, že jsem v těch tématech figuroval jako útočný troll, protože se mnohokrát vracím k tématům, ve kterých jsem vůbec nefiguroval a vracím se k nim proto, že mě zaujala, ale protože jsem v té době diskuzi nečet, nemohl reagovat. Mnohokrát jsem už psal, proč to tak je, je to vskutku velmi jedoduché zdůvodnění, které se ti nehodí a tak jsi ho vždy ignoroval, přestože je perfektně pochopitelné.
„zasutnout trollování“ o stránku níže, to jsi udělal proč? Aby si ostatní nemohli přečíst, co jsem napsal a vidět, jak si nevidíš do huby? Z té snahy, aby to nebylo vidět, je zjevný, že si jsi vědom, že na tvým chování je něco špatně.
Ma nekdo nejake nove informace kde bude jezdit Turek? Letos jezdil docela solidne a co se tyka ME tak tam take dobre jel na Toupalika, tak by byla skoda kdyby mel v 27 letech koncit. Treba by ho ten Elkov mohl vzit a nejlepe k nemu jeste 1 zavodnika, aby mohli zaroven zavodit na dvou frontach.
Dneska Zdeněk Štybar slaví 35.narozeniny a s letošními výsledky van Aerta, van der Poela, Pedersena apod. se obávám, že éra van Avermaeta, Terpstry a našeho Zdeňka v klasikách pomalu končí
Na druhou stranu Roubaix takový Duclos-Lassale vyhrál v devadesátých letech v 38-ti letech a o rok později dokonce obhájil vítězství{good}.
Takže vlastně pořád můžeme fandit a doufat
Kometa sezóny za mě Jai Hindley nebo Hugh Carthy. Vybrat Harta před Hindleym podle mě nedává smysl, neboť Hart už tam měl i bednu na závodě s horami v silné konkurenci a nějaký top ten, kdežto Hindley dote´d nezajel nic, co by naznačovalo podobný výsledek na tomto typu závodů. Nebo Carthy, protože ten to zajel v mnohem, mnohem silnější konkurenci. Giro mělo béčkové obsazení.
Souhlasím, Hart až tak výkonnostně nevyletěl, spíš se mu vše sešlo. Možná by byl kandidátem na kometu sezony i Hirschi…
Tak Boru posílil Anton Palzer – horoběžkař a horo běžec, holt marketing no, utopicky bych tam radši viděl někoho jinyho s českou vlaječkou.
Přátelé, co takhle tradiční anketku na konec podivné sezony? Uvádím už rovnou své odpovědi.
Vítěz sezony: koronavirus :)
Jezdci sezony: 1. Alaphillipe, 2. Roglič, 3. Van Aert
Zklamání sezony: bohužel Zdenda Štybar
Nejlepší GT: Giro d’Italia
Nejlepší jednorázovka: Okolo Flander
Moment sezony: jednoznačně závěrečná časovka na Tour
Pitomost sezony: Váhám mezi profesorským přístupem, jímž si Jumbo prohrálo Tour, a rozhodnutím Sunwebu izolovat Keldermanna…
Kometa sezony: Remco Evenepoel (něco vyhrál už loni, ale to, jak létal letos…)
Hune. Hezky sepsano.
Jen viteze sezony Ti malinko opravim – Communist party of China
Nastroj sezony: COVID
Ale cyklisticky jsi to sepsal pekne
Hune pěkný, přidám svůj pohled.
Vítěz sezony: Pořadatelé všech závodů, který se podařilo uskutečnit.
Jezdci sezony: 1. Roglič, 2. Van Aert, 3. Alaphillipe (Roglič za GT+LBL, WvA za klasiky + etapy na Tour)
Zklamání sezony: Froome ( i přes dlouhý výpadek jsem prostě čekal víc, snad příští sezona bude lepší)
Nejlepší GT: Tour (nejlepší obsazení, boj o etapy a překvápko na konec)
Nejlepší jednorázovka: Strade bianche
Moment sezony: Alaphilippův nástup na MS
Pitomost sezony: Groenewegenův manévr ve spurtu v Polsku
Kometa sezony: Tao G.H. (překvapivý vítěz Gira)
Mezi jezdce sezony pro mě patří i Pogačar, ale volba mezi ním a Alaphillipem nebo Wva je těžká, každej z nich je trochu jiný typ závodníka.
Je to fajn anketa, ale nějak se mi nad tím vším nechce přemýšlet
Ale zaujala mne „pitomost sezony“, na kterou bych nominoval Remcův zbytečný karambol na mostě…
Vítěz sezony: Jacobsen
Jezdci sezony: bez pořadí – Van Aert, Roglič, Hirschi
Zklamání sezony: Kreuziger
Nejlepší GT: Giro d’Italia
Nejlepší jednorázovka: ta se letos nejela
Moment sezony: Tour de Zeleňák v Rumburku
Pitomost sezony: Sunweb na Stelviu
Kometa sezony: Hirschi
U některých „nej“ bych se opakoval. Tak dám „nej“ jen u těch, které ještě nebyly zmíněny.
Zklamání sezóny: ze zahraničních Viviani, z našich Hirťák.
Kometa sezóny: Almeida
Jednorázovka: Strade Bianchi bych dal také, kdyby tam zároveň nebyla trochu pachuť ze Štybyho vynikající formy, kterou musel obětovat pro Alaphilippa.
A ještě bych uvedl Porteho jako nej návrat na výsluní.
Vítěz sezony: Tadej Pogačar
(ale bojoval!)
Jezdci sezony: 1. Wout Van Aert 2. Primož Roglič 3. Tadej Pogačar
Zklamání sezony: Roman Kreuziger
Nejlepší GT: Tour de France
Nejlepší jednorázovka: Strade Bianche
Moment sezony: tohle nebude objektivní, ale pro českého fandu: válec Černý na posledních 20 km v úniku vítězné etapy na Giru proti kolotoči pěti lidí (či kolika)
Pitomost sezony: modní přehládka Sunwebu na Stelviu
Kometa sezony: Marc Hirschi
Zimní nuda, tak koukám na cyklistiku aspoň na youtube. A proč si nepřipomenout Saganovo MTB extempore na OH v Riu?
Byla to velká škoda, že doplatil na vlastní technické chyby při přejezdech ostrých kamenů a dvakrát píchnul (prakticky po stejné jezdecké chybě). Na okruhu s jiným povrchem by nejspíš bojoval s nejlepšími až do cíle, o tom jsem dodnes přesvědčený! A myslím si, že si Kulhoš, Shurter & co. ještě dnes potají zhluboka oddechnou, že to tenkrát takhle dopadlo…
https://youtu.be/pxisrawAvP4
Nejlepší na celém videu jsou první vteřiny, které připomínají, jak stál Sagan až úplně vzadu, s odstupem za balíkem jezdců připravených na start – a jak se hned po rozjezdu prodírá houštinou cyklistů kupředu, jako by to byli nějací mladší dorostenci!
Jak já mu tehdy fandil
Jenže na kdyby se nehraje – a ve sportu už vůbec ne
Ostatně o tom, jak technicky náročný byl právě ten umělý kamenitý povrch okruhu na OH v Riu, svědčí video (nejspíš z předolympijského závodu) natočené kamerou umístěnou na kole některého z předních borců.
https://youtu.be/JToIw88YEM8
Až když jsem si pustil začátek toho videa podruhé, všiml jsem si, že je tam napsáno, komu patřilo kolo, ze kterého je ten okruh natočený: byl to Andrea Tiberi, účastník OH v Riu.
A taky jsem dohledal o jaký závod se jednalo – byl to opravdu předolympijský test Tiberi v něm skončil třetí (4. Absalon, 9. Cink, Kulhavý nedokončil…)
https://mtbs.cz/clanek/rio-ma-za-sebou-test-na-oh-v-obrovskem-vedru-vyhrali-schurter-a-lechner/kategorie/olympijske-hry-mtb-xco/rubrika/xc?page=1#.X9HX_rKp3PA
A zde jsou výsledky:
https://mtbs.cz/clanek/rio-ma-za-sebou-test-na-oh-v-obrovskem-vedru-vyhrali-schurter-a-lechner/kategorie/olympijske-hry-mtb-xco/rubrika/xc?page=2#.X9HXB7JKGcM
Příloha:
Tam mohla hrát roli podle mne částečně také nezkušenost jeho servisního týmu a jeho samého – nevhodně zvolený plášť a tlak v duši kola pro trať v Riu.
Myslím si, že na sklonku kariéry si zkusí Cape Epic.
Ten start mě tenkrát rozesmál. Sagan projel „davem“ neskutečně.
@rotki: Já se z toho tenkrát taky málem okotil!
Včera jsem si pustil ještě jiný sestřih, kde je celé první kolo, a zjistil jsem, že Sagan byl už ve druhé zatáčce na stadionu na 10. místě a při nájezdu do terénu (tedy po dalších asi 3 zatáčkách) byl třetí až čtvrtý
Ach jo, furt mám takové to WTF u Křižáka v Gazpromu…
Každopádně přeji si, ať je ve WT Karel úspěšný, letos ho, i zde, dost lidí již odepisovalo, v září mu pritom bylo furt teprve 20 let
Sorry, chybne dvakrat, příspěvek měl být pouze pod Karlem.
Věk je jenom číslo:
Davide Rebellin se chystá pokračovat v závodech v roce 2021. 49letý Ital stráví 29. profesionální sezónu v týmu Kambodžské cyklistické akademie.
https://www.cyclingnews.com/news/davide-rebellin-set-to-continue-racing-in-2021/
@asus: Kéž by to byla pravda, že je věk jenom číslo
Ale pravda je, že se v profi-sportu pár takto výjimečných borců najde (vedle Jágra třeba nedávno Tyson, že?). A zůstává nad tím rozum stát, jak to dělají..?
Ještě bych přidal třeba Noriakiho Kasaie, Oleho Björndalena nebo Toma Watsona…
On ten pokles výkonnosti je po 30 cca 1% za rok. To je odhad, maximální síla klesá rychleji, vytrvalost pomaleji.
Takže sportovec, který byl ve 30 světová špička, může být ve 40 ( i po 40) stále ještě hodně dobrej.
Ale spousta sportovců už kariéru ukončí dřív, ztratí motivaci ( jsou i psychicky „opotřebovaní“) nebo je sráží častá zranění.
Takže teoreticky to nemusí být nic výjimečného u vyjímečných jedinců.
A dnes mi FB nabídl cyklistickou lahůdku v podobě ÚŽASNÉ akce, na kterou jsem (nezaslouženě) už skoro zapomněl
Zde je závěrečných 10 km 11. etapy TdF 2016 v podání „superkvarteta“ Wiggins, Thomas, Sagan a Bodnar! Užil jsem si to náramně!
https://youtu.be/N17ouf4SRK8
V souvislosti s dnešním pohledem na profi-cyklistiku je zajímavé sledovat, jak se ve skupině v pohodě vozí Kreuziger v mistrovském triku, jak asi 5 km před cílem vypadl z hlavní stíhací skupiny nejspíš frustrovaný Cavendish a zhruba o kilometr později zjevně schvácený Alaphilippe
To by se dnes jen tak nestalo, protože by to nejspíš byl on, koho by balík naháněl
Nebyl to Wiggo ale Froome
BTW tahle Tour byla, co se týče Frooma, asi to nejzábavnější, co za celou kariéru předvedl. Jestli se nepletu, tak nejdřív útočil v jednom sjezdu v Pyrenejích, pak tenhle útok na rovině pro pár vteřin a hned druhý den nato legendární běh na Mt. Ventoux
Ježíš, sorry, to je jen nepozornost při psaní – samozřejmě, že poznám Frooma, tak senilní zase nejsem
Ale jinak naprostá místní klasika
Vsadím se, že si to video pustila většina lidí, kteří sem nakoukli – ale jediný příspěvek, který to okomentuje, je ten, kterým dostanu „za uši“ kvůli nepřesnosti v textu…
Podobnou „šou“ předvedl Sagan v jeho vítězné 10. etapě letošního Gira, kdy desítky km bojoval v úniku s Demárem a jeho mančaftem. https://www.youtube.com/watch?v=RAtNesTxVJA
Jojo, to mám, samozřejmě, v čerstvé paměti i já – vetchý stařec
To byla velká paráda!
Nicméně na té akci s Froomem bylo pozoruhodné víc věcí. Třeba i to, jak šel Chris udatně i do závěrečného spurtu
Ale ono to bylo jasné, že ve spurtu zkusí i předem prohranou partii. Šlo mu o každou získanou vteřinku, takže prostě udělal všechno pro to, aby se jely bomby až na lajnu…
Každopádně to bylo vrcholně zábavné a já na to koukal s velkou nostalgií
Díky Mellonovi za obsah článku s Vackem.
Pokud tomu klučinovi někdo vyčítal jeho namachrovanost nebo přílišné sebevědomí, tak ty uplynulé dva roky ho asi dostatečně „vyškolily“. Já mu rozhodně budu příští rok fandit, jako každému z našich ve světovém pelotonu
Souhlas. Mám to taky tak.
Dobry rozhovor s Karlem Vackem
https://www.idnes.cz/sport/cyklistika/karel-vacek-rozhovor-tata-vezeni-psychicke-problemy-novy-start-qhubeka.A201204_162958_cyklistika_mt2
Nemám premium bohužel ale určitě zajímavej rozhovor.
tak nahoď, alespoň v kostce :)
Pořád jste nadšený, že se vám povedlo dostat se do Qhubeky ASSOS – bývalého NTT?
Určitě. Mám z toho obrovskou radost, je to velký krok a můj velký životní cíl – dostat se k profesionálům. Jsem za to opravdu šťastný.
„Nebylo jednoduché se vyrovnat s tím, že je táta ve vězení. Dusil jsem to v sobě přes rok. Nemluvil jsem o tom s nikým, všechno jsem zapíral, i když jsem věděl, že to lidi ví.“
Karel Vacek
český cyklista
Málokdo čekal, že se posunete hned do první divize. Povězte, jak k tomu došlo? Budoucnost stáje byla dlouho nejistá.
A já přitom do NTT podepsal už v létě.
Vážně?
Jojo, na přelomu července a srpna, kdy byl ještě manažerem Bjärne Riis. Mezi zářím a říjnem ale přišla zpráva, že NTT v cyklistice pokračovat nebude, a já měsíc až dva nevěděl, co bude. Jestli máme s manažerem čekat, jestli něco šéf stáje Douglas Ryder sežene, nebo jestli to máme tlačit spíš do Gazpromu za bráchou… (mladší bratr Mathias podepsal dvouletou smlouvu s druhodivizním Gazpromem-Rusvelo, pozn. red.)
I tato možnost byla na stole?
Byla, ale nakonec jsem dal na mého manažera, počkal jsem. Ve finále to klaplo, jsem za to rád.
To musely být hodně nervózní dny a týdny. Nejprve z týmu odešel zmiňovaný Riis, pak sponzoři, dvě třetiny cyklistů…
Nejistota byla veliká. Spousta lidí z týmu odešla, já už taky manažerovi říkal: Hele, asi bude lepší, když se na to vykašleme a podepíšeme do Gazpromu a budeme oba v klidu. Ale on mě pořád uklidňoval, že ještě počkáme. Věřil jsem mu. Byly to nervní okamžiky, když tolik lidí odešlo a zprávy byly nejasné, ale nakonec se povedlo.
A co že už v létě? Pomohl vám se smlouvu Roman Kreuziger?
Ne ne, to určitě ne. S týmem jsem byl v kontaktu už loni, kdy jsem byl na jejich soustředění a poznal se se spoustou lidí. Znám se se dvěma trenéry a hlavním koučem týmu, který se mnou byl na pokoji 14 dní. Už tehdy tam nějaký zájem byl a teď na tom hodně pracoval můj manažer
Přitom poslední dvě sezony jste neměl zdaleka tak povedené jako ty v juniorských letech. Čím jste Qhubeku zaujal? Možná ještě právě svým talentem, který jste dřív ukazoval? Když jste porážel i Remka Evenepoela?
Určitě to hrálo velkou roli. Ale taky jsem byl pravidelně testován, výkonnostní pokles u mě nikdy nepanoval, spíš naopak, byl jsem na tom pořád hodně dobře. Ale bohužel s problémy, které jsme měli v rodině, tak jsem byl hodně nalomený psychicky. Těžko jsem se vyrovnával s věcmi, které se staly. To mě limitovalo nejvíc.
Hlavně při závodech…
Když jsem byl na závodech, nenaplňovalo mě to tak jako kdysi. Čísla jsem měl výborná, všichni to věděli, ale výsledek se nemohl dostavit. Hodně jsem s tím bojoval. Musím říct, že až potom, co jsem o problémech začal mluvit v širším okruhu, nejen mezi rodinou, jsem se zbavil tlaku. Zjistil jsem, že hlava je opravdu nejdůležitější nástroj a když ji má člověk v klidu, má k tomu normální trénink, talent, výsledky se dostaví. Když je to naopak, hlava vás nepustí, nic s tím neuděláte.
Mluvíte o rodinných problémech. Dlouho nikdo netušil, že máte tatínka ve vězení. Muselo být velmi náročné držet něco takového v sobě.
Nebylo to jednoduché. Byl na mě vyvíjen obrovský tlak zvenku, protože mě dost lidí odsoudilo, přitom neznali okolnosti. A já si celé bral hodně osobně. Hlavně v Česku spousta lidí… ne že by mi to přála, ale okolnosti je nezajímaly. Rychle si udělali obrázek a pak možná časem měnili názor, protože pochopili všechny moje problémy. Nebylo jednoduché se vyrovnat s tím, že je táta ve vězení.
Kdy jste si řekl, že to dál takhle nejde? Že je potřeba s tím něco udělat?Dusil jsem to v sobě přes rok. Minulý rok jsem o tom nemluvil s nikým, všechno jsem zapíral, i když jsem věděl, že to lidi ví. Až letos v létě jsem o tom poprvé začal mluvit s trenérem Alešem Kroužeckým, který to samozřejmě věděl, ale pro mě nebylo jednoduché se někomu otevřít a vypovídat se mu. Pořád jsem si myslel, že to zvládnu a mám to pod kontrolou, ale neměl jsem.
Takže trenér Kroužecký vám nejvíc pomohl?
Určitě, to, že jsem se mu mohl vypovídat. Pořád je tam spousta nejasností, pořád se to řeší, ale já jsem si to hodně bral. Že já jsem ten špatný, což byl největší problém. Když jsem ale začal mluvit, zjistil jsem, že spousta lidí mi pořád věří a chce pomoct. Pak pro mě zase nebylo jednoduché tu pomoc přijmout… Trvalo mi, než jsem byl schopný si sednout, popovídat si v klidu, podělit se o zkušenosti.
Své problémy jste loni skrýval i před americkým týmem Hagens Berman Axeon, kde vás vedl i syn Eddyho Merckxe Axel. Nemohli vám taky více pomoct?
Tam to bylo složitější. Axelově dceři totiž v tu dobu našli nádor v noze a on moc nekomunikoval, což chápu, nebyla to lehká situace. Teď už to vypadá dobře, za což jsem rád, ale tehdy ta komunikace scházela. Každý bydlel jinde, viděli jsme se jen na pár závodech, moc dobře jsme se neznali. I kdyby to věděli, bylo by těžké mi nějak pomoct.
I proto jste po roce odešel o úroveň níž do Colpacku?
Proto. Byla moje volba vrátit se do Itálie, cítil jsem se tam víc jako doma. Cítil jsem větší oporu, v Colpacku jsem se lidem vypovídal, hodně mi pomohli. Nečekal jsem, že mi nabídnou až takovou pomocnou ruku a psychickou oporu, a jsem rád, že jsem tenhle krok zvolil. I když i ta letošní sezona byla kvůli covidu taková všelijaká. V září jsem blbě spadnul, zlomil si dva prsty, to mi nepřidalo. Ale aspoň jsem se hodně psychicky zocelil. Výkonnostně jsem na tom velmi dobře, ale chyběla mi psychická síla. Některé věci, které se staly, se asi holt stát měly. Věřím, že něco špatného je k něčemu dobré. Do života i sportovní kariéry mi tyhle dva roky určitě něco daly.
O to větší chuť ukázat, že to v sobě stále máte, teď musíte mít.
Přesně tak. Už na zádech nemám těžký batoh navíc. Chuť je obrovská a jsem hladový po tom, abych zase ukázal, že tam dokážu závodit s těmi nejlepšími. Už se těším, až se někde na závodech potkám s Remkem a rozdáme si to jako za starých časů.
Když už ho zmiňujete… Jaké pro vás bylo sledovat, jak on dobývá cyklistický svět, když vy jste se trápil?
Motivovalo mě to. Když jsem viděl, že jsem ho taky dokázal několikrát porazit, říkal jsem si, že to ve mně je, že se to neztratilo. Věřil jsem, že se mi taky podaří k profíkům dostat, abych s ním mohl opět postavit se na startovní čáru, máme spolu nevyřízené účty.
Takže vás jeho výsledky spíš popoháněly.
Určitě mě to neštvalo, i když jsme byli velcí rivalové. Respektuju ho jako cyklistu, protože co předváděl u profesionálů, to je velká třída, klobouk dolů. Ale věřím, že si příští rok zase síly poměříme a že i on bude fit po tom těžkém zranění, které utrpěl na závodě Kolem Lombardie.
Předpokládám, že velkou radost vám udělal i bratr Mathias, který v 18 letech postoupil do druhodivizního Gazpromu.
Jasně. Věřím, že se spolu v sezoně někde potkáme, Gazprom taky jezdí velmi kvalitní závody, hodně v Itálii. Jeho přestup mi taky dodal velkou motivaci, abych makal a dal do toho všechno. Brácha si to obrovsky zaslouží, jsem fakt rád, že jsme se oba dostali k profesionálům a můžeme ukázat, co v nás je.
Už znáte svůj předběžný program?
Jsme ve fázi, kdy dáváme dohromady kalendář s týmem, do Vánoc už budu tušit, jak přesně bude vypadat. V lednu se chystá týmové soustředění někde v teple. Záleží, jak to bude vypadat kolem covidu, ale v příštím roce už by se spousta věcí mohla dát trochu do normálu, že se zase bude dát závodit a cestovat normálně.
Tušíte aspoň, jestli se podíváte třeba na nějakou Grand Tour?
V týmu asi nebude tolik lidí a bude tam spoustu ne tak známých cyklistů, tak jsem byl upozorněn i na to, že se může stát, že se do sestavy pro jednu Grand Tour dostanu. Neříkám, že ji určitě pojedu, ale ta možnost tam je.
V současné době má tým kolem 20 lidí. Přišel Fabio Aru, zůstává Domenico Pozzovivo, Victor Campenaerts nebo Giacomo Nizzolo. Ale jinak to nejsou zas tak známá jména. O to větší šance pro vás se prosadit, je to tak?
Je tam spoustu mladých lidí, ale určitě bude prostor, aby se člověk prosadil a urval něco pro sebe, což pro mě není vůbec špatné. Navíc kolem sebe budeme mít lidi jako Nizzolo, Campenaerts, Aru, kteří jsou hodně zkušení. Arua znám dobře, několikrát jsme se bavili, na pár tréninků jsme spolu vyjeli. Už se na to těším.
Co byste si chtěl v prvním roce mezi elitou dokázat?
Hlavně sobě a všem okolo bych chtěl dokázat, že ve World Tour nejsem náhodou a že tam patřím. Určitě se budu snažit prosadit tak, abych byl výsledkově zpět tam, kde jsem byl, a mohl navázat na úspěchy z juniorských let. Konečně můžu zúročit psychickou sílu, kterou jsem za dva roky získal. Chci dokázat sám sobě, že na to mám. Chci být vidět.
Zdroj: https://www.idnes.cz/sport/cyklistika/karel-vacek-rozhovor-tata-vezeni-psychicke-problemy-novy-start-qhubeka.A201204_162958_cyklistika_mt2
Jinak kdyby někdo (jako třeba i já) nevěděl přesně, jak to bylo s Vackem starším:
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/po-krali-sjezdovek-vackovi-zbyly-v-cesku-dluhy-ted-obchoduje-s-kovy.A100124_202814_eko_profily_abr
Jak je to ale s jeho uvězněním, to jsem se nikde nedočetl
Díky, Mellone, příteli (až teď mi došlo, co tvůj nick znamená a Gandalf v avataru mi doměnku potvrdil
)
Diky za repost. Zajimave cteni a drzme mladym palce, at se jim u profiku dari.
Jo, třeba z těch kluků fakt něco bude, ty těžké chvíle mohou jejich charakter zocelit i když je možné že to může být i opačně.
Tady je rozhovor s mladším Mathiasem https://www.welovecycling.com/cs/2020/11/28/skvely-cyklista-ale-i-lyzar-a-rybar-mathias-vacek-s-kreuzigerem-do-rusvela-pak-na-dva-roky-treku/?fbclid=IwAR15U2mOE2yNdKRMI2kiYmHgnLi8KRfdBb-vwEqI0VxabhbY8_a7xyBIfaA
@Ironfist – bingo
Ach jo, furt mám takové to WTF u Křižáka v Gazpromu…
Každopádně přeji si, ať je ve WT Karel úspěšný, letos ho, i zde, dost lidí již odepisovalo, v září mu pritom bylo furt teprve 20 let
Nevzpomínám si, že by Vacka někdo „odepisoval“… Jen se tady (zcela pochopitelně a právem) rozebíraly jeho dehonestující poznámky o výkonnosti Evenpoela v kontrastu s tím, jak pár měsíců nato Remco zářil v profi-závodech nejvyšší kategorie, zatímco velkohubý Vacek zametal na ocase poťáků, které byly kvalitou obsazení o několik pater níže
To bude okamžik pravdy
Pokud se vše na jaře změní a Vacek začne v Čubece zářit (moc tomu nevěřím, ale nakonec proč ne?), budu jenom rád. Je to přece jen Čech a krev není voda, jak se říká…
Nejvíc se ale těším na okamžik, až se Karel postaví na jednu startovní čáru s Remcem
Oprava: pouťáků… vnímavější čtenář však jistě pochopil, co jsem měl na mysli
Som veľmi rád, že Cav ešte dostane šancu. Keď som ho videl na dráhe tak podľa mňa má v sebe ešte slušnú rýchlosť, problém vidím vo vytrvalosti, preteky ho príliš unavia a najmä v tom, že ako keby stratil odvahu tlačiť sa dopredu, to je základ čo šprintér musí mať, dravosť, odvahu risknúť to. Podobne Gorila, ten to aj priznal, že už to v sebe nemá ísť do súbojov, aj keď čísla nemá oveľa horšie ako v časoch keď vyhrával. U Podlahárov môžu Cavovi spraviť slušný vláčik a zabezpečiť, že bez nejakej väčšej námahy ho vypustia 200 metrov pred cieľom a to by mu nejaké víťazstvo mohlo priniesť. Budem mu držať palce aby ešte aspoň raz pocítil tú radosť, keď prejde cieľom ako prvý.
No, proti gustu… jak se říká
Jen mne trochu udivuje, že Tě jako Slováka tak brzy „přebolela“ levárna v podobě nepřiznání vlastní viny při pádu ve spurtu na TdF, kvůli kterému byl nespravedlivě vyloučený Sagan… Mě to jako Čecha nepřebolelo dodnes
Alexi, v dobrém: Už tu TdF nech bejt. Každej úspěšnej sprinter má za sebou pár sprintů, v nichž nemá čisté svědomí, a to platí i pro Sagana. Nemyslím, že by v tomhle ohledu zrovna Cav až tak vybočoval. Tehdy na Tour měl Cav vyšší rychlost než Peťo, zkusil se prosmýknout kolem bariéry, došlo ke kontaktu a spadl. Někdo v tom vidí Sygoho vinu, někdo Cavovu, ale podle mého nejrozumější pohled je ten, že tyhle situace jsou málokdy černobílé. Prostě se to stalo a Cavova vina to nebyla o nic víc než Sagyho. A podle mě je přesně tohle i názor, který mají dneska i oni dva, tak proč bychom my diváci měli kolem toho ještě po letech rozdmýchávat vášně?
Chce to méně fanouškovské zaslepenosti…
Ale jo, máš pravdu v tom, že se v tom nemá cenu vrtat – i když já mám o vině/nevině jasno
Jen jsem tím chtěl připomenout jeden z důvodů, proč nemám toho malýho vzteklouna v lásce
Sagan necítil ku Cavovi žiadnu zášť, oni si to vysvetlili a šlus. V knihe sa Sagan tomu incidentu venuje a citujem
„Marka Cavendisha mám úprimne rád. Už viackrát som vravel, že hoci my cyklisti medzi sebou často súperíme, nikdy sa poriadne nespoznáme, pokiaľ sa nepriatelíme mimo pretekov, no robieva to len veľmi málo z nás. Mark je trochu iný,lebo má srdce na dlani. Je taký priateľský a otvorene emocionálny, že je veľmi ľahké oblúbiť si ho a mať pre neho pochopenie.
V ten večer som mu zavolal, aby som zistil ako sa má. Bolo to pre neho naozaj ťažké, bol poriadne skleslý a nebol si istý čo si o tom incidente myslieť.Vedel, že k nemu neprechovávam nepriateľstvo, aj to, že si o neho robím starosti, takže sa len ťažko vyrovnával s tým, že som zrazil na zem lakťom. Myslím si, že ho k tomu názoru trochu nabádal jeho tím, jeho DS v takom duchu vyslovil niekoľko poznámok, oni by však určite tvrdili, že sa ho len snažili chrániť. Viem, že Gabri a môj tím by spravili presne to isté, keby bola situácia opačná.“
K Cavovi sa vyjadroval aj Peter Velits, ktorý s ním bol určitý čas v tíme, toto vyjadrenie je až po skončení kariéry:
„Mojím tímovým kolegom bol Mark Cavendish. Na Slovensku najväčší nepriateľ štátu. Priznám sa, že než som sa stal jeho kolegom, tiež bol pre mňa jeden z najhorších ľudí, ktorých môžete stretnúť v pelotóne. Poznal som ho z pretekov a z mediálnych vyjadrení ako arogantného človeka.
Hlboko som sa však mýlil, Mark je jeden z najlepších tímových kolegov, akých som v živote mal. K súperom je síce tvrdý, no ku kolegom sa správa skvele.“
Sagan je fajn kluk a jak je vidět, ví přesně (nebo jeho P.R. poradce), co má a co nemá být v jeho knize…
Je jasné, že nebude psát nic negativního – vždyť se budou ještě nějakej pátek ve spurtech „potkávat“
Uprimne Cav by, aby legenda byla uplna, mel jeste jednou zazarit jak supernova na TdF. Jedno jedine posledni vitezstvi by jeho kariere dalo punc
)
Nemam ted v hlave prvni etapu, zda je sprinterska (coz by byl double, pac by i oblekl zlutaka), ale vitezstvi v posledni etape by mu nikdo nemohl mit za zle (krome Sagyho
Dnešní video z mé stránky oblíbených FB příspěvků potěšilo i mé oko, a to přesto, že bych byl mnohem raději, kdyby kamera v těchto místech zabírala při finále MS v Imole někoho jiného, než Alaphilippa
Ty záběry však byly naprosto úchvatné! Vivat bella Italia
https://www.facebook.com/UnionCyclisteInternationale/posts/1682248985271150