Roman upadl, ale přesto skončil na Lutychu sedmý

Velmi dobrý výkon předvedl Roman na stém ročníku klasiky Lutych-Bastogne-Lutych. I přesto, že zhruba na 160. kilometru upadl, dotáhl se zpátky a do poslední chvíle bojoval o nejvyšší příčky. Nakonec z toho bylo sedmé místo. Ve spurtu vyhrál Australan Gerrans.

„Před stoupáním Cote de Wanne jsem se bohužel ocitl v jednom z větších pádů. Nešlo s tím nic dělat. Bylo v něm asi deset lidí, já spadl na hlavu a oba lokty. Ani nevím, jak jsem to dokázal… Mám odřené i chodidlo pod botou, musel jsem ještě měnit kolo, ale díky klukům z týmu se mi jako jednomu z mála podařilo dostat zpátky. Necítil jsem se v tu chvíli zrovna ideálně, ale díky tomu, že se další dva kopce jely poměrně rozumně, byl prostor se dát na finále v rámci možností dohromady,“ popsal Roman.

Závod se nakonec ani v jednom ze závěrečných stoupání nerozhodl. Roman v závěru hýřil aktivitou, jenže mu nebylo souzeno. Respektive s ním nikdo nechtěl jet. Přitom v jednu chvíli byl vpředu s Nibalim. „Mrzí mě to, ale nedá se nic dělat. Aktivitě dnes nebylo souzeno, týmy ten závod hodně kontrolovaly,“ přiznal Roman.

V závěrečném stoupání před cílem za to vzal, ale všichni v hlavní skupině jeli schovaní za ním. „Když atakoval Dan Martin, Bjarne Riis mi z auta řekl, ať ten závěr zkusím jet jako časovku a uvidíme, co to dá. Byla to asi jediná šance, jak něco vymyslet. Jenže byl docela silný protivítr, tak to na víc než na to sedmé místo nedalo,“ řekl nedlouho poté, co projel cílem jako sedmý.

„S umístěním úplně spokojen nejsem, ale oproti Valonskému šípu jsem si o jedno místo polepšil. Hlavně mě těší, jak jsem se od Baskicka dostal do kondice. Věřím, že pád nebude mít žádné následky. Příští týden budu mít trochu volnější a pak začnu trénovat směrem k dalším závodům,“ prozradil.