Volný den bez kola

Co jsi dneska všechno stihl? Do hotelu jsme přijeli po leteckém přesunu ze Sicílie až po půlnoci, spát jsem šel před jednou. Vstával jsem až v jedenáct, dal jsem si malou snídani. Pak jsem dělal rozhovor pro Eurosport, zašel jsem za maséry a mechaniky. Na oběd jsem měl jen salát a trochu šunky, k večeři si dám nějakou rybu. Spíš se snažím odpočívat, abych nabral síly do dalších dnů. Na kolo jste povinně nemuseli? Záleželo na každém, jak kdo chtěl. Pár kluků bylo na ergometru, já si dal úplné volno. Možná budu zítra trochu trpět, ale zase se rozjedu. Ty nadcházející etapy snad nebudou nijak těžké, peklo začne zase až v pátek. V úterý pojedeš poprvé v bílém dresu pro nejlepšího mladého závodníka. Co pro tebe znamená? Je to celkem příjemné. Letos je to naposledy, co o něj můžu bojovat, ale samozřejmě mám i jiné cíle. Je fajn, že s Astanou vedeme soutěž týmů, zatím se tady prezentujeme v dobrém světle. Jak vidíš své největší soupeře? Pořád platí ta jména, o kterých jsem mluvil před Girem: Contador, Nibali, Scarponi a dál počítám i s Rodriguezem a Meňšovem. Přijdou ještě hrozně těžké etapy a stát se může všechno. Z té neděle se nedají dělat nějaké velké závěry.