Prosíme všechny účastníky diskuze o objektivnost v příspěvcích a střídmost v reakcích. Závadné příspěvky budou odstraněny a vulgární autoři zabanováni.
Já myslím, že vyhraje Tarling. Druhé a třetí místo se neumím rozhodnout, ale tak třeba 2. Ganna a 3. Remco a může být jen příjemně překvapen, pokud bude Remco výše (přál bych mu samozřejmě zlato).
Další pořadí je loterie, ale myslím, že mezi 4. a 7. místem se nějak poskládají Aert, Kung, McNulty a Sheffield (kdyby toto mělo být hodnoceno jako tip, tak je třeba tipuju tak, jak jsem je napsal za sebou).
Já se tradičně nepřipojím k tipovačce, zvláště když se jedná jen o to, v jakém pořadí bych napsal 4-5 jmen
Ale napíšu to, co považuji z pohledu českého fanouška za nejdůležitější:
Mathias Vacek bude v TOP10 a možná dokonce urve nějaký ten „olympijský bod“ za umístění mezi prvními šesti
Ta první trojka vypadá odskočená. Možná zítřejší časovky může ovlivnit nějaká přeháňka, ale silný déšť by neměl přijít.
Z těch co tu nebyli jmenováni, tak zkusím jako tajný tip připojit Skjelmoseho (ale spíš tak na první šestku). Ze startovky odstoupil na poslední chvíli Ethan Hayter.
Rebreathing je tedy ve vrcholovém sportu běžnou metodou?
Je to standardní vyšetření a čím dál tím víc se bude ve specializovaných centrech využívat. My jsme jediní v republice, kdo ho má k dispozici. Ve větších státech bývají dokonce dvě až čtyři centra. Je to hodně složitá záležitost, ale přesnost je podstatně lepší než u často zmiňovaného testu VO2Max (maximální objem kyslíku, se kterým tělo dovede pracovat, hodně zjednodušeně fyzička pro vytrvalce, pozn. red.).
Kde se metoda vzala?
V medicíně není ničím novým, k diagnostice se používá možná už sto let. V pneumologii, hematologii nebo ve sportovním lékařství. Okolo osmdesátých devadesátých let testy začaly být přístupné pro běžné použití, později profesor Walter Schmidt metodu zdokonalil k postupu, který se dnes používá nejvíc. Jedno vyšetření trvá půl hodiny, ale je poměrně složité a člověk musí spolupracovat. Cílem testu je zjistit takzvanou celkovou masu či objem hemoglobinu, anglicky total hemoglobin mass.
Co dělá oxid uhelnatý?
O látce, která je pro tělo přitažlivější než kyslík
Otravy oxidem uhelnatým (CO) nejsou ničím novým. Plyn vzniká při nedokonalém spalování (nejen v průmyslu, ale třeba i v cigaretách nebo v automobilech), je součástí svítiplynu a nemá žádnou chuť, barvu ani zápach. Člověk ho zkrátka nerozezná.
V lidském těle se ale usadí snadno. Jak známo, krev se skládá i z červených krvinek. Ty zase obsahují hemoglobin, který bývá kurýrem. Za normálních okolností pomáhá rozvážet kyslík v těle z plic do tkání a odvádět oxid uhličitý z tkání do plic.
Problém ale nastává, když člověk s kyslíkem dýchá i větší množství oxidu uhelnatého. Ten se asi 220násobně lépe naváže na hemoglobin místo kyslíku, kterému tak nezbude místo. A tkáně se poté dusí.
„Jakmile zabere zhruba pětinu nebo čtvrtinu vazebného prostoru pro kyslík, jde o stav neslučitelný se životem,“ vysvětluje Dostal.
K čemu to přesně je?
Je to cesta kontroly vrcholového sportovce. Stejně tak děláte odběry, je to součást kvalitní standardní péče o sportovce. A nejde jen o výkon, mám i konkrétní příklad. Když budete mít někoho, kdo se dává dohromady po velkém zranění a za měsíc říká, že se cítí lépe a může se vrátit do závodů, celkovému hemoglobinu to může trvat třeba i půl roku nebo rok. Tím pádem kontrolujete, jak se vám vrací po zraněních nebo po nemocích do hodnot, které platily před nucenou pauzou.
Jiná metoda neexistuje?
Ne, celkové množství hemoglobinu jinak nevyšetříte. Je také třeba odlišit hodnotu hemoglobinu z běžného odběru krve, kdy jde o koncentraci červeného barviva. Ale nevíte celkové množství, které v těle je. Samotná koncentrace je závislá na mnoha faktorech, jako jsou dehydratace, fáze tréninku, denní doba, závody a podobně. Ale hodnota celkového množství hemoglobinu je na těchto proměnných nezávislá a je jednou z nejstabilnějších veličin, které jsme schopni vyšetřit. Tudíž její hodnota je vysoce přesná.
Na jakém principu test funguje?
Využívá se vysoké vaznosti oxidu uhelnatého na hemoglobin. Pakliže máte přesné přístroje, jste schopný pomocí zpětného dýchání (rebreathingu, pozn. red.) i při podání malého množství oxidu uhelnatého, který se naváže na červené krvinky, spočítat vazebnou kapacitu. Víte, kolik látky se do těla dostalo a kolik zůstalo v systému, takže pak už jen dopočítáváte přes trojčlenku. Ve skutečnosti je to samozřejmě nesmírně složitější, protože musíte brát v potaz i teplotu, tlak vzduchu a další parametry, ale pro zjednodušenou představu to asi stačí.
Jak často se vyšetření provádí?
Dělá se většinou opakovaně. U někoho jednou dvakrát za rok, u jiného jednou a pak po několika letech a u dalšího třeba třikrát čtyřikrát za rok, abyste viděli, jestli se hodnota posunula nebo ne. Pak jsou i lidé, u kterých to uděláte jednou, abyste věděli hodnoty, a to je všechno, protože to pro ně není tak podstatné.
Mohou testy podstoupit i lidé, kteří nejsou vrcholovými sportovci?
Můžete být i běžný pacient. Jen to funguje spíš v rovině experimentální, ne v rutinní praxi. Navíc ve sportu potřebujete třeba o řád nebo o dva přesnější přístroje. Dnes víme, že vysoká hodnota celkového hemoglobinu je jakousi vstupenkou do elitního klubu vrcholových vytrvalostních závodníků, včetně zmiňované cyklistiky. Ale není to tak jednoduché, že každý, kdo má vysokou hodnotu, bude špičkový závodník.
Proč?
Protože výkon je mnohem komplexnější než jeden měřitelný parametr.
A jak se zvyšuje zrovna hodnota „total hemoglobin mass“?
Hlavně je třeba zmínit dlouhodobý systematický trénink, který trvá mnoho let. Bez toho jakákoli jiná manipulace nemá význam. Používá se i vysokohorský trénink. Ale nejen kvůli objemu hemoglobinu. Ve vysoké nadmořské výšce hypoxicky (při nedostatku kyslíku, pozn. red.) působíte na všechny orgány – a ty se adaptují. Například svaly musí být schopny přenesený kyslík spotřebovat, to je další klíčová věc. Potřebujete mít takzvaně strukturálně připraveného závodníka. Musí mít dobrou kvalitu krevní, oběhovou, plicní i svalovou. Systematická dlouhodobá příprava se pak propisuje do množství hemoglobinu.
Nejde právě i rebreathing ke zvýšení hodnoty zneužít?
Spíš je to absurdní honba za senzací. Jen se snažíme hledat důvody, proč jsou některé výkony zdánlivě nadlidské a nemožné.
Třeba server CyclingUpToDate se ale odkazuje na studie, které tvrdí, že inhalace oxidu uhelnatého může vylepšit spotřebu kyslíku v těle.
Existuje čínská studie z roku 2019, která říká, že při čtyřtýdenní inhalaci oxidu uhelnatého v nízké každodenní dávce se opravdu zvedla hladina hemoglobinu. Je to logické. Když člověka budete mít řízeně otráveného, kyslíku mu zbývá okolo devadesáti procent. No a to už jsou podmínky jako ve vysoké nadmořské výšce. Problém ale je, že se s tím nedá trénovat ani závodit. Ta studie navíc byla na netrénovaných nebo středně trénovaných studentech. Což nemá s vrcholovým sportem nic co do činění.
Takže je nemožné s inhalací dopovat?
Nedává to smysl. Profesor Schmidt právě v další studii ukázal absurdnost trávení oxidem uhelnatým v tom smyslu, že se u středně trénovaných studentů zvedl objem hemoglobinu za tři týdny o pět procent, ale efekt na výkon nebyl téměř žádný. Když si studii přečtete do detailu, zjistíte, že studenti inhalovali pětkrát denně včetně noci. A byli velmi přesně kontrolováni, což je za normálních okolností nemožné.
I kvůli času?
Možná to někoho napadne zkusit, nevím. Třeba se šeredně mýlím a za rok nebo dva se omluvím, že jsem byl zcela naivní. Ale nedává mi to žádnou logiku. Kdybyste člověka takto zintoxikoval, zamezíte mu v normální přípravě. Jsou to dávky, které znemožňují i běžný život, protože byste musel pořád někam docházet a být pětkrát denně kontrolovaný, pětkrát denně byste musel dýchat. A abychom hemoglobin zvedli o tři až pět procent, což výkon zvýší o jedno až dvě procenta, u středně trénovaných by bylo potřeba zhruba tři sta hodin expozice. U vysoce trénovaných? Tam zatím nemáme informace, ale víme, že tři sta hodin je ohromně málo. Je otázka, jestli u nich objem hemoglobinu lze zvětšit. Čím vyšší je, tím obtížněji se ještě zvedá. A ti lidé jsou tak daleko, že ani jeden třítýdenní pobyt v horách často nestačí a závodníci musejí mít celý systém vysokohorské přípravy. Zde je přitom opět třeba zdůraznit, že ten na přípravu působí mnohem komplexněji. No a ještě pak používám jedno snadné vysvětlení.
Ano?
Když přejdeme z vědy do praxe, Sověti a nyní Rusové znají vše moc dobře. Kdyby tento rebreathing tak dobře fungoval na zvýšení hemoglobinu, myslíte, že by ho během těch dvaceti nebo třiceti let nepoužili a nedostalo se to ven? Je to léta odmítnuté, protože to nedává logiku. Kdyby ano, už v tom dávno jedou a po skandálu v Soči o tom všichni víme.
Nemůže se jednat ani o porušování pravidel WADA kvůli manipulaci s krví?
Ne, to by tam musela spadat i právě vysokohorská soustředění. A také kyslíkové stany. Navíc samotná WADA metodu využívá jako referenční. Než vznikly biologické pasy, uvažovalo se, že právě míra „total hemoglobin mass“ bude metodou, která doping odhalí. Třeba dávkování EPA (doping – hormon erytropoetin, který napomáhá tvorbě červených krvinek, pozn. red.) a jeho vliv na pas se zkoumá přes množství hemoglobinu. Profesor Schmidt a další jsou navíc konzultanti agentury, bez nichž by se další výzkum neobešel.
Proč se ale vůči rebreathingu vyjadřují jen Pogačar s Vingegaardem? Proč nepřijde s prohlášením ještě někdo jiný přímo z oboru?
Proč by to někdo dělal? Na to nedovedu odpovědět. Vím jen o komentáři, který natřel Pogačara, že nejdřív nevěděl, co to je, a potom vysvětloval. Jestli si někdo myslí, že každý sportovec ví, co přesně s ním děláme… Je to postavené na důvěře, každý asi obecně tuší, ale kolikrát neví, co přesně se s ním dělá. Odebere se krev, něco se nadýchá a sportovci chtějí výsledek. To je tak normální, že mě to ani nepřekvapuje. Vy snad víte, co je ve zkumavkách, do kterých se vám odebírá krev?
Přístroj Detalo
Jak funguje?
Test trvá ani ne patnáct minut. Sledované osobě se na lehátku odebere malý vzorek krve, pak se při dodávkách kyslíku kontrolovaně inhaluje oxid uhelnatý a následuje druhý odběr.
Vzorky se poté porovnávají a počítač přesně určí hodnoty hemoglobinu a další údaje v závislosti na informacích o pozorovaném člověku (zadávají se například výška, váha, věk, případné problémy a dávka oxidu uhelnatého).
Vybavení je ale hodně drahé. Jak je z médií patrné, v cyklistice ho nyní mají jen tři týmy: UAE s Pogačarem, Visma s Vingegaardem a Israel Premier-Tech. Vyplatí se jim to?
Tyto týmy využívají novou metodu profesora Carstena Lundbyho a přístroje Detalo, ale zcela jistě jsou další, kteří využívají starší metody. Stále se říká, že není možné, aby Pogačar byl takový. On je ale člověk, který bude biologicky skvělý, i když nebude ideálně trénovaný. Prostě generační talent. A pakliže dostane optimální trénink, který mu sedí a je moderní, uletí všem takovým způsobem jako tento rok.
Vy přístroj nemáte?
Díky projektu Věda a výzkum k němu budeme mít přes Český olympijský výbor a Národní sportovní agenturu přístup od letošního srpna. Metodou od profesora Schmidta sice uděláme sto padesát lidí, ale to je dvacet let starý postup. Profesor Lundby mi pak v Norsku s úsměvem říká, že na jednom z center jich zvládne šest set. Musíme to docvaknout, jinde jsou mnohem dál.
Ty ole, to jsou argumenty, prý přejdeme od teorie k praxi, kdyby to fungovalo, Sověti, resp. Rusové by to dávno používali a po skandálu v Soči o tom všichni víme… To si dělá srandu, s tímto argumentem? To není moc střízlivé.
O vítězství/prohře rozhodují právě ta malá procenta, takže nedává žádný smysl tvrdit, že se to nepoužívá právě proto, že to přidává jen tam malá procenta.
Měl jsem moc těžké kolo! Martin vysvětlil bídu Francouzů na Tour de France
Autor: Lukáš Svoboda
Původní zdroj: Le Monde
Vyhráli sice tři etapy, ale v celkovém pořadí to byla bída. Nejlepším francouzským cyklistou na Tour de France byl až třináctý Guillaume Martin, který na vítězného Tadeje Pogačara ztratil šílených 43 minut. A ani on nebyl spokojený. Za špatný výsledek prý může jeho kolo, je moc těžké. V současné, tolik s technologiemi spjaté době, to zní dost bizarně.
Guillaume Martin si za svým tvrzením každopádně stojí. Když se ho totiž novináři z francouzského listu Le Monde ptali, jestli by mohl analyzovat své údaje o výkonu, jen zakroutil hlavou. „Žádné nemám. Neměl jsem na kole žádný měřič výkonu. Naše kola vážila 7,7 kilogramu, což je o kilogram víc, než je povolený limit. Nechtěl jsem na kolo přidávat dalších 200 gramů,“ uvedl. Pustil se tak do výrobce Look, který kola jeho stáji Cofidis dodává. On sám jel konkrétně na Look 795 Blade RS.
Povolený limit, na který se Martin odkazuje, je ten stanovený Mezinárodní cyklistickou unií pro všechna kola v silničních disciplínách. Při váze 7,7 kilogramu by Francouzovo kolo skutečně bylo o 900 gramů těžší, než pravidla umožňují. „Celý rok si váhu hlídáme prostřednictvím jídelníčku, takže 200 gramů by se mohlo zdát jako nic. Kdybych ale neměl kolo o kilo těžší, při některých stoupáních bych se určitě s přední skupinou udržel. Lépe bych se najedl, všechno by bylo snazší,“ uvedl naštvaný Martin.
Vtipné je, že po několika hodinách byl text s francouzským cyklistou na Le Monde upraven a některé jeho kritické pasáže z něj zmizely. A nahradily je obhajoby týmu: „Tým má naprostou důvěru ve společnost Look. Kola byla navržena s naším výkonnostním oddělením, někteří jezdci se na tom aktivně podíleli a poskytli odborné znalosti, aby měli špičkové vybavení,“ uvedla stáj.
No je to mazec, ale nemyslím, že je to problém rámu look. Je nesmysl aby vážil dvojnásobek toho co ostatní rámy… ale co tým nechal na rám navěsit za partnerské komponenty to musí být děs…..
Přijde mě to celý jako nesmysl, nemůžu si pomoct, prostě kilo snad nejde to tam mají Tiagru, brzdy s nejtěžšíma kotoučema a nějaký základní ráfky hliníkový?
Tak otázka je, jak to Martin myslí. Váha kola se při prodeji (či prezentaci) uvádí většinou bez pedálů, košíků, computerů a dalších komponentů – a on možná mluvil o plně „navěšeném“ stroji, na kterém seděl při závodě.
Na druhou stranu i kola soupeřů nevážila na startu etapy pod 7 kg, protože byla podobně vybavená, že… Čert ví, přijde mi to celé spíš jako hloupá výmluva – proto jsem to také doplnil těmi vyřehtanými smajlíky
Jinak na představení týmů pobavil asi nejvíc Pepa Černý tím svým hlubokým hlasem když komentoval svůj výsledek 2017 a pak, „že 2 etapy jsou na něj moc, výjezdy na kopce 2x Pustevny no a na tu elektrárnu“.
Centrální masív je vždy náročný – zpravidla odlehlá místa ve velkém vedru, málo zdrojů vody, málo obchodů… Je to o dost nehostinnější než Pyreneje a Alpy (lyžařská střediska, nesčetně potůčků a studánek) a výškové metry tam jedinec posbírá “stejné”.
Tak zítra večer slavnostní zahájení/představení týmů Czech Tour. Zmiňuje se po právu největší hvězda Alaphilippe ale když se podíváme do žebříčku tak pojede borec z TOP10 aktuálního žebříčku viz.odkaz
Loni startlist quality podle PCS 88, letos 230 suverénně nejvíc v historii, snad vyjde počasí! https://www.procyclingstats.com/race/czech-tour/2024/startlist/startlist-quality
@Polis_1: Tak dobrý, no… Jen by možná bylo dobré sem napsat, proč sem tento vyčpělý matroš vkládáš?
Mám Sagana rád a našlo by se tisíc zajímavějších videí, která by ho připomněla – ale nevím, proč právě teď?
Bohužel asi jedinej závod kde Babor, Bárta něco můžou zajet, Vacek a Schlegel možná něco v kopcích ukážou. Na Czech tour by byli bez šance. Kategorie závodu je přitom stejná.
Roman Kreuziger – Unofficial
Asi je neco spatne s repre😪
https://www.roadcycling.cz/clanek/mam-chut-do-druhe-pulky-sezony-rika-na-domacich-silnicich-cerny-zustava-ve-hre-o-vueltu
Tak jsem se vrátil k Tiz-Cycling. Ty prachy, co chtějí za Eurosport, prostě nedám…
Příloha:
A ovšem CO předvedl Hirschi na posledním kilometru, to bylo ně-CO
Jóóó, UAE hadice od výfuku funguje skvěle
Příloha:
A posledních 200 metrů se k lajně doslova prořehtal
Příloha:
Zde je TOP20 – devatenáctej Voltr a druhej z našich byl na 29. fleku Otruba…
Příloha:
Tak kamarádi, tipovačka na zítřek!
Můj tip:
1. Ganna
2. Tarling
3. Evenepoel
4. McNulty
5. Campenaerts
Kdo další půjde s kůží na trh?
První tři bych tipoval stejně, ale 4. bude Küng
Namiesto Campenaertsa si daj niekoho iného pretože za Belgicko ide Remco a WvA
OU!
No dobře, tak tam dám Van Aerta. Za Belgičana zas Belgičan.
Pridám môj tip
1. Ganna
2. Remco
3. Tarling
4. Kung
5. Sheffield
Já myslím, že vyhraje Tarling. Druhé a třetí místo se neumím rozhodnout, ale tak třeba 2. Ganna a 3. Remco a může být jen příjemně překvapen, pokud bude Remco výše (přál bych mu samozřejmě zlato).
Další pořadí je loterie, ale myslím, že mezi 4. a 7. místem se nějak poskládají Aert, Kung, McNulty a Sheffield (kdyby toto mělo být hodnoceno jako tip, tak je třeba tipuju tak, jak jsem je napsal za sebou).
Tarlingovi bych to přál, jsem poněkud zatížený na Brity.
Ale mám dojem, že si to Pippo vzít nenechá…
Já se tradičně nepřipojím k tipovačce, zvláště když se jedná jen o to, v jakém pořadí bych napsal 4-5 jmen
Ale napíšu to, co považuji z pohledu českého fanouška za nejdůležitější:
Mathias Vacek bude v TOP10 a možná dokonce urve nějaký ten „olympijský bod“ za umístění mezi prvními šesti
Ta první trojka vypadá odskočená. Možná zítřejší časovky může ovlivnit nějaká přeháňka, ale silný déšť by neměl přijít.
Z těch co tu nebyli jmenováni, tak zkusím jako tajný tip připojit Skjelmoseho (ale spíš tak na první šestku). Ze startovky odstoupil na poslední chvíli Ethan Hayter.
Remco
Tarling
Ganna
Kung
Van Aert
Vacek top10
Má tady někdo idnes Premium?
https://www.idnes.cz/sport/cyklistika/rebreathing-pogacar-vingegaard-doping-lekar-jiri-dostal.A240723_100050_cyklistika_huda?zdroj=banner
Rebreathing je tedy ve vrcholovém sportu běžnou metodou?
Je to standardní vyšetření a čím dál tím víc se bude ve specializovaných centrech využívat. My jsme jediní v republice, kdo ho má k dispozici. Ve větších státech bývají dokonce dvě až čtyři centra. Je to hodně složitá záležitost, ale přesnost je podstatně lepší než u často zmiňovaného testu VO2Max (maximální objem kyslíku, se kterým tělo dovede pracovat, hodně zjednodušeně fyzička pro vytrvalce, pozn. red.).
Kde se metoda vzala?
V medicíně není ničím novým, k diagnostice se používá možná už sto let. V pneumologii, hematologii nebo ve sportovním lékařství. Okolo osmdesátých devadesátých let testy začaly být přístupné pro běžné použití, později profesor Walter Schmidt metodu zdokonalil k postupu, který se dnes používá nejvíc. Jedno vyšetření trvá půl hodiny, ale je poměrně složité a člověk musí spolupracovat. Cílem testu je zjistit takzvanou celkovou masu či objem hemoglobinu, anglicky total hemoglobin mass.
Co dělá oxid uhelnatý?
O látce, která je pro tělo přitažlivější než kyslík
Otravy oxidem uhelnatým (CO) nejsou ničím novým. Plyn vzniká při nedokonalém spalování (nejen v průmyslu, ale třeba i v cigaretách nebo v automobilech), je součástí svítiplynu a nemá žádnou chuť, barvu ani zápach. Člověk ho zkrátka nerozezná.
V lidském těle se ale usadí snadno. Jak známo, krev se skládá i z červených krvinek. Ty zase obsahují hemoglobin, který bývá kurýrem. Za normálních okolností pomáhá rozvážet kyslík v těle z plic do tkání a odvádět oxid uhličitý z tkání do plic.
Problém ale nastává, když člověk s kyslíkem dýchá i větší množství oxidu uhelnatého. Ten se asi 220násobně lépe naváže na hemoglobin místo kyslíku, kterému tak nezbude místo. A tkáně se poté dusí.
„Jakmile zabere zhruba pětinu nebo čtvrtinu vazebného prostoru pro kyslík, jde o stav neslučitelný se životem,“ vysvětluje Dostal.
K čemu to přesně je?
Je to cesta kontroly vrcholového sportovce. Stejně tak děláte odběry, je to součást kvalitní standardní péče o sportovce. A nejde jen o výkon, mám i konkrétní příklad. Když budete mít někoho, kdo se dává dohromady po velkém zranění a za měsíc říká, že se cítí lépe a může se vrátit do závodů, celkovému hemoglobinu to může trvat třeba i půl roku nebo rok. Tím pádem kontrolujete, jak se vám vrací po zraněních nebo po nemocích do hodnot, které platily před nucenou pauzou.
Jiná metoda neexistuje?
Ne, celkové množství hemoglobinu jinak nevyšetříte. Je také třeba odlišit hodnotu hemoglobinu z běžného odběru krve, kdy jde o koncentraci červeného barviva. Ale nevíte celkové množství, které v těle je. Samotná koncentrace je závislá na mnoha faktorech, jako jsou dehydratace, fáze tréninku, denní doba, závody a podobně. Ale hodnota celkového množství hemoglobinu je na těchto proměnných nezávislá a je jednou z nejstabilnějších veličin, které jsme schopni vyšetřit. Tudíž její hodnota je vysoce přesná.
Na jakém principu test funguje?
Využívá se vysoké vaznosti oxidu uhelnatého na hemoglobin. Pakliže máte přesné přístroje, jste schopný pomocí zpětného dýchání (rebreathingu, pozn. red.) i při podání malého množství oxidu uhelnatého, který se naváže na červené krvinky, spočítat vazebnou kapacitu. Víte, kolik látky se do těla dostalo a kolik zůstalo v systému, takže pak už jen dopočítáváte přes trojčlenku. Ve skutečnosti je to samozřejmě nesmírně složitější, protože musíte brát v potaz i teplotu, tlak vzduchu a další parametry, ale pro zjednodušenou představu to asi stačí.
Jak často se vyšetření provádí?
Dělá se většinou opakovaně. U někoho jednou dvakrát za rok, u jiného jednou a pak po několika letech a u dalšího třeba třikrát čtyřikrát za rok, abyste viděli, jestli se hodnota posunula nebo ne. Pak jsou i lidé, u kterých to uděláte jednou, abyste věděli hodnoty, a to je všechno, protože to pro ně není tak podstatné.
Mohou testy podstoupit i lidé, kteří nejsou vrcholovými sportovci?
Můžete být i běžný pacient. Jen to funguje spíš v rovině experimentální, ne v rutinní praxi. Navíc ve sportu potřebujete třeba o řád nebo o dva přesnější přístroje. Dnes víme, že vysoká hodnota celkového hemoglobinu je jakousi vstupenkou do elitního klubu vrcholových vytrvalostních závodníků, včetně zmiňované cyklistiky. Ale není to tak jednoduché, že každý, kdo má vysokou hodnotu, bude špičkový závodník.
Proč?
Protože výkon je mnohem komplexnější než jeden měřitelný parametr.
A jak se zvyšuje zrovna hodnota „total hemoglobin mass“?
Hlavně je třeba zmínit dlouhodobý systematický trénink, který trvá mnoho let. Bez toho jakákoli jiná manipulace nemá význam. Používá se i vysokohorský trénink. Ale nejen kvůli objemu hemoglobinu. Ve vysoké nadmořské výšce hypoxicky (při nedostatku kyslíku, pozn. red.) působíte na všechny orgány – a ty se adaptují. Například svaly musí být schopny přenesený kyslík spotřebovat, to je další klíčová věc. Potřebujete mít takzvaně strukturálně připraveného závodníka. Musí mít dobrou kvalitu krevní, oběhovou, plicní i svalovou. Systematická dlouhodobá příprava se pak propisuje do množství hemoglobinu.
Nejde právě i rebreathing ke zvýšení hodnoty zneužít?
Spíš je to absurdní honba za senzací. Jen se snažíme hledat důvody, proč jsou některé výkony zdánlivě nadlidské a nemožné.
Třeba server CyclingUpToDate se ale odkazuje na studie, které tvrdí, že inhalace oxidu uhelnatého může vylepšit spotřebu kyslíku v těle.
Existuje čínská studie z roku 2019, která říká, že při čtyřtýdenní inhalaci oxidu uhelnatého v nízké každodenní dávce se opravdu zvedla hladina hemoglobinu. Je to logické. Když člověka budete mít řízeně otráveného, kyslíku mu zbývá okolo devadesáti procent. No a to už jsou podmínky jako ve vysoké nadmořské výšce. Problém ale je, že se s tím nedá trénovat ani závodit. Ta studie navíc byla na netrénovaných nebo středně trénovaných studentech. Což nemá s vrcholovým sportem nic co do činění.
Takže je nemožné s inhalací dopovat?
Nedává to smysl. Profesor Schmidt právě v další studii ukázal absurdnost trávení oxidem uhelnatým v tom smyslu, že se u středně trénovaných studentů zvedl objem hemoglobinu za tři týdny o pět procent, ale efekt na výkon nebyl téměř žádný. Když si studii přečtete do detailu, zjistíte, že studenti inhalovali pětkrát denně včetně noci. A byli velmi přesně kontrolováni, což je za normálních okolností nemožné.
I kvůli času?
Možná to někoho napadne zkusit, nevím. Třeba se šeredně mýlím a za rok nebo dva se omluvím, že jsem byl zcela naivní. Ale nedává mi to žádnou logiku. Kdybyste člověka takto zintoxikoval, zamezíte mu v normální přípravě. Jsou to dávky, které znemožňují i běžný život, protože byste musel pořád někam docházet a být pětkrát denně kontrolovaný, pětkrát denně byste musel dýchat. A abychom hemoglobin zvedli o tři až pět procent, což výkon zvýší o jedno až dvě procenta, u středně trénovaných by bylo potřeba zhruba tři sta hodin expozice. U vysoce trénovaných? Tam zatím nemáme informace, ale víme, že tři sta hodin je ohromně málo. Je otázka, jestli u nich objem hemoglobinu lze zvětšit. Čím vyšší je, tím obtížněji se ještě zvedá. A ti lidé jsou tak daleko, že ani jeden třítýdenní pobyt v horách často nestačí a závodníci musejí mít celý systém vysokohorské přípravy. Zde je přitom opět třeba zdůraznit, že ten na přípravu působí mnohem komplexněji. No a ještě pak používám jedno snadné vysvětlení.
Ano?
Když přejdeme z vědy do praxe, Sověti a nyní Rusové znají vše moc dobře. Kdyby tento rebreathing tak dobře fungoval na zvýšení hemoglobinu, myslíte, že by ho během těch dvaceti nebo třiceti let nepoužili a nedostalo se to ven? Je to léta odmítnuté, protože to nedává logiku. Kdyby ano, už v tom dávno jedou a po skandálu v Soči o tom všichni víme.
Nemůže se jednat ani o porušování pravidel WADA kvůli manipulaci s krví?
Ne, to by tam musela spadat i právě vysokohorská soustředění. A také kyslíkové stany. Navíc samotná WADA metodu využívá jako referenční. Než vznikly biologické pasy, uvažovalo se, že právě míra „total hemoglobin mass“ bude metodou, která doping odhalí. Třeba dávkování EPA (doping – hormon erytropoetin, který napomáhá tvorbě červených krvinek, pozn. red.) a jeho vliv na pas se zkoumá přes množství hemoglobinu. Profesor Schmidt a další jsou navíc konzultanti agentury, bez nichž by se další výzkum neobešel.
Proč se ale vůči rebreathingu vyjadřují jen Pogačar s Vingegaardem? Proč nepřijde s prohlášením ještě někdo jiný přímo z oboru?
Proč by to někdo dělal? Na to nedovedu odpovědět. Vím jen o komentáři, který natřel Pogačara, že nejdřív nevěděl, co to je, a potom vysvětloval. Jestli si někdo myslí, že každý sportovec ví, co přesně s ním děláme… Je to postavené na důvěře, každý asi obecně tuší, ale kolikrát neví, co přesně se s ním dělá. Odebere se krev, něco se nadýchá a sportovci chtějí výsledek. To je tak normální, že mě to ani nepřekvapuje. Vy snad víte, co je ve zkumavkách, do kterých se vám odebírá krev?
Přístroj Detalo
Jak funguje?
Test trvá ani ne patnáct minut. Sledované osobě se na lehátku odebere malý vzorek krve, pak se při dodávkách kyslíku kontrolovaně inhaluje oxid uhelnatý a následuje druhý odběr.
Vzorky se poté porovnávají a počítač přesně určí hodnoty hemoglobinu a další údaje v závislosti na informacích o pozorovaném člověku (zadávají se například výška, váha, věk, případné problémy a dávka oxidu uhelnatého).
Vybavení je ale hodně drahé. Jak je z médií patrné, v cyklistice ho nyní mají jen tři týmy: UAE s Pogačarem, Visma s Vingegaardem a Israel Premier-Tech. Vyplatí se jim to?
Tyto týmy využívají novou metodu profesora Carstena Lundbyho a přístroje Detalo, ale zcela jistě jsou další, kteří využívají starší metody. Stále se říká, že není možné, aby Pogačar byl takový. On je ale člověk, který bude biologicky skvělý, i když nebude ideálně trénovaný. Prostě generační talent. A pakliže dostane optimální trénink, který mu sedí a je moderní, uletí všem takovým způsobem jako tento rok.
Vy přístroj nemáte?
Díky projektu Věda a výzkum k němu budeme mít přes Český olympijský výbor a Národní sportovní agenturu přístup od letošního srpna. Metodou od profesora Schmidta sice uděláme sto padesát lidí, ale to je dvacet let starý postup. Profesor Lundby mi pak v Norsku s úsměvem říká, že na jednom z center jich zvládne šest set. Musíme to docvaknout, jinde jsou mnohem dál.
Díky, konečně informativní a střízlivý článek.
A kolik už se zatím k tématu našlehalo pěkných clickbaitových titulků. 
Ty ole, to jsou argumenty, prý přejdeme od teorie k praxi, kdyby to fungovalo, Sověti, resp. Rusové by to dávno používali a po skandálu v Soči o tom všichni víme… To si dělá srandu, s tímto argumentem? To není moc střízlivé.
O vítězství/prohře rozhodují právě ta malá procenta, takže nedává žádný smysl tvrdit, že se to nepoužívá právě proto, že to přidává jen tam malá procenta.
No, abych pravdu řekl, tak jsem se tím „střízlivým“ textem vůbec neprokousal
Mezi novináři se takovému článku ne náhodou říká „neučtitelná kláda“…
Pana Dostála trochu sleduji již několik let od přečtení jeho příběhu na Bez frází.
https://www.bezfrazi.cz/pribehy/jiri-dostal/vnitrni-kod#
Párkrát jsem sledoval i televizní rozhovor s ním a vím, že se o něm vyjadřovalo s velkým uznáním několik našich sportovců.
Měl jsem moc těžké kolo! Martin vysvětlil bídu Francouzů na Tour de France
Autor: Lukáš Svoboda
Původní zdroj: Le Monde
Vyhráli sice tři etapy, ale v celkovém pořadí to byla bída. Nejlepším francouzským cyklistou na Tour de France byl až třináctý Guillaume Martin, který na vítězného Tadeje Pogačara ztratil šílených 43 minut. A ani on nebyl spokojený. Za špatný výsledek prý může jeho kolo, je moc těžké. V současné, tolik s technologiemi spjaté době, to zní dost bizarně.
Guillaume Martin si za svým tvrzením každopádně stojí. Když se ho totiž novináři z francouzského listu Le Monde ptali, jestli by mohl analyzovat své údaje o výkonu, jen zakroutil hlavou. „Žádné nemám. Neměl jsem na kole žádný měřič výkonu. Naše kola vážila 7,7 kilogramu, což je o kilogram víc, než je povolený limit. Nechtěl jsem na kolo přidávat dalších 200 gramů,“ uvedl. Pustil se tak do výrobce Look, který kola jeho stáji Cofidis dodává. On sám jel konkrétně na Look 795 Blade RS.
Povolený limit, na který se Martin odkazuje, je ten stanovený Mezinárodní cyklistickou unií pro všechna kola v silničních disciplínách. Při váze 7,7 kilogramu by Francouzovo kolo skutečně bylo o 900 gramů těžší, než pravidla umožňují. „Celý rok si váhu hlídáme prostřednictvím jídelníčku, takže 200 gramů by se mohlo zdát jako nic. Kdybych ale neměl kolo o kilo těžší, při některých stoupáních bych se určitě s přední skupinou udržel. Lépe bych se najedl, všechno by bylo snazší,“ uvedl naštvaný Martin.
Vtipné je, že po několika hodinách byl text s francouzským cyklistou na Le Monde upraven a některé jeho kritické pasáže z něj zmizely. A nahradily je obhajoby týmu: „Tým má naprostou důvěru ve společnost Look. Kola byla navržena s naším výkonnostním oddělením, někteří jezdci se na tom aktivně podíleli a poskytli odborné znalosti, aby měli špičkové vybavení,“ uvedla stáj.
Příloha:
Tak to je slušná nevýhoda.
No je to mazec, ale nemyslím, že je to problém rámu look. Je nesmysl aby vážil dvojnásobek toho co ostatní rámy… ale co tým nechal na rám navěsit za partnerské komponenty to musí být děs…..
Přijde mě to celý jako nesmysl, nemůžu si pomoct, prostě kilo snad nejde to tam mají Tiagru, brzdy s nejtěžšíma kotoučema a nějaký základní ráfky hliníkový?
Look sám tvrdí, že jeho kolo váží 7 kg plus
„Výjimečně nízká hmotnost: pouhých 7 kg u plně sestaveného kola připraveného na závod.“
https://www.lookcycle.com/ca-en/products/bikes/road-bikes
Tak otázka je, jak to Martin myslí. Váha kola se při prodeji (či prezentaci) uvádí většinou bez pedálů, košíků, computerů a dalších komponentů – a on možná mluvil o plně „navěšeném“ stroji, na kterém seděl při závodě.
Na druhou stranu i kola soupeřů nevážila na startu etapy pod 7 kg, protože byla podobně vybavená, že… Čert ví, přijde mi to celé spíš jako hloupá výmluva – proto jsem to také doplnil těmi vyřehtanými smajlíky
„Lépe bych se najedl, všechno by bylo snazší,“ uvedl naštvaný Martin.“ Možná tohle je větší problém než samotná hmotnost kola
Bittner druhej, škoda.. Ale i tak pěkný výsledek
Škoda šel hrozně brzo z jedničky.
Škoda, dlho sa tam vetral
Czech Tour má dokonce onlajny na PCS….https://www.procyclingstats.com/race/czech-tour/2024/stage-1/live
takže dnes to bude o sprintu…Bittner, Molano, Merit, Lamperti, Einhorn?
Bonifazio?
Dobrá předpověď
Přenos vypadá dobře,tohle není amatéřina ala mistrák. Je puštěnej i v cíli na velkoplošné obrazovce.
Tak jsou tady.
Příloha:
Běž se „nadýchat“
@kolemjdoucí: Využil jsem Tvé aktuální fotky a dovolil si menší žertík
Sorry jako 
Příloha:
Jinak na představení týmů pobavil asi nejvíc Pepa Černý tím svým hlubokým hlasem když komentoval svůj výsledek 2017 a pak, „že 2 etapy jsou na něj moc, výjezdy na kopce 2x Pustevny no a na tu elektrárnu“.
Roglič si na Tour poškodil obratel(mluví se o zlomenině) takže Vuelta asi padá..
https://www.wielerflits.nl/nieuws/primoz-roglic-brak-ruggenwervel-bij-val-in-tour-moet-tijd-nemen-om-te-herstellen/
11. etapa: https://youtu.be/Pn3AdUGjgqw
Centrální masív je vždy náročný – zpravidla odlehlá místa ve velkém vedru, málo zdrojů vody, málo obchodů… Je to o dost nehostinnější než Pyreneje a Alpy (lyžařská střediska, nesčetně potůčků a studánek) a výškové metry tam jedinec posbírá “stejné”.
Tak zítra večer slavnostní zahájení/představení týmů Czech Tour. Zmiňuje se po právu největší hvězda Alaphilippe ale když se podíváme do žebříčku tak pojede borec z TOP10 aktuálního žebříčku
viz.odkaz
Loni startlist quality podle PCS 88, letos 230 suverénně nejvíc v historii, snad vyjde počasí!
https://www.procyclingstats.com/race/czech-tour/2024/startlist/startlist-quality
https://www.youtube.com/watch?v=NXNAmRuOjMo
Hrozná nuda.
@Polis_1: Tak dobrý, no… Jen by možná bylo dobré sem napsat, proč sem tento vyčpělý matroš vkládáš?
Mám Sagana rád a našlo by se tisíc zajímavějších videí, která by ho připomněla – ale nevím, proč právě teď?
Tak je to Saganův začátek, který je zajímavé si nyní při jeho konci připomenout.
…aha
jede se Volta Portugalsko…Vacek,Schlegel,Babor,Bárta…od.24,7. je i na Velogames
Bohužel asi jedinej závod kde Babor, Bárta něco můžou zajet, Vacek a Schlegel možná něco v kopcích ukážou. Na Czech tour by byli bez šance. Kategorie závodu je přitom stejná.