Fantazie! Král Amstelu!

Romane, co to pro tebe znamená? Mám velikou radost. Je to první vyhraná klasika, navíc Amstel, který se mi vždycky líbil. Když jsem před klasikami říkal, že jsem na tom fakt dobře, nebylo to nějaké plácání. Hodně jsem si věřil, měl jsem skvěle natrénováno. Vím, kolik práce jsem udělal a s trenérem jsme byli přesvědčeni, že to může být hodně dobré. Je super, že to takhle vyšlo. Když jsi sedm kilometrů před cílem vyrazil ze skupinky uprchlíků sám dopředu, věřil sis hodně? Věřil. Na klasikách člověk musí vsadit všechno na jednu kartu. Je to buď, nebo. Ale říkal jsem si, že ti v hlavním poli už jsou taky unaveni, měli jsme vpředu pár vteřin náskok a nechtěl jsem na nic čekat. Rozhodčí mi pak hlásili, že mám k dobru asi 15 vteřin, poslední Cauberg pro mě byl nekonečný. Hrozně mi pomohli fanoušci, kteří mě hnali dopředu. Nekoukal jsem na nic. Bylo mi jasné, že ti za mnou střídají a na tom větru budou ve výhodě, ale ve finále jsem dokázal ještě pár vteřin najet. Na pětistovce už jsem věřil, že vyhraju. Myslím, že jsem si pro vítězství tvrdě šel a nikdo nemůže říct, že bylo šťastné.Kam ve sbírce svých úspěchů řadíš Amstel? Vysoko, ale nechci to srovnávat s nějakými jinými závody. Vyhrál jsem prestižní klasiku a mám radost nejen kvůli sobě, ale vítězství patří celému týmu. Kluci odvedli fantastickou práci. Moc jim děkuju, bez nich bych to nedokázal. Dostal jsem spoustu gratulací, na všechny ty esemesky a vzkazy nestíhám odpovídat. Chtěl bych všem mým fanouškům moc poděkovat a doufám, že jsem jim udělal radost. Část vítězství patří i jim. Půjdeš teď do Valónského šípu i na Lutych klidnější? Chci si oba ty závody užít. Možná budu uvolněnější, ale rozhodně se budu rvát o co nejlepší výsledek. Cítím se fakt dobře a rád bych formu prodal i v dalších závodech. Začali jsme fajn týden a bylo by skvělé ho jako tým i dobře zakončit. Dneska si dáme šampus, užijeme si vítězství a zítra už začneme myslet na další závod.