Mezinárodní cyklistická unie (UCI) oznámila své rozhodnutí podat odvolání proti nálezu Rozhodčí komise Českého olympijského výboru ve věci údajného porušení antidopingových předpisů Romanem Kreuzigerem.
K tomuto oznámení se sportovcův právní zástupce Jan Šťovíček vyjadřuje takto:
„Odvolání Mezinárodní cyklistické unie (UCI) v případě cyklisty Romana Kreuzigera bereme na vědomí, očekávali jsme jej. Argumenty jsou však stále na naší straně. Jsme přesvědčeni, a během jednání před Rozhodčí komisí ČOV se to jednoznačně potvrdilo, že znalecký panel Cyklistické antidopingové nadace (CADF) rozhodoval o údajné vině Romana Kreuzigera na základě neúplných a nedostatečných podkladů a informací.
Jedná se zejména o to, že plné dvě třetiny krevních vzorků, jež jsou podkladem pro rozhodování, nebyly během převozu do laboratoře prokazatelně skladovány dle předpisů WADA a mohly tak být znehodnoceny.
Roman Kreuziger dále již od roku 2003 trpí hypotyreózou (snížená funkce štítné žlázy), jejíž významné zhoršení si vyžádalo medikaci vysokými dávkami substitučního hormonu L-Thyroxine právě v letech 2011 a 2012, ze kterých pochází podezření, což panelu nebylo známo.
Panel CADF který sestává ze špičkových hematologů, avšak z žádného endokrinologa, také nevzal v úvahu zásadní vědecké práce z oboru endokrinologie, které jsou pro tento případ velice důležité. Proto jsme otevřeným dopisem panel vyzvali, aby své stanovisko přehodnotil (text v příloze). Věříme, že tuto výzvu panel vyslyší a uvědomí si svoji vědeckou a také právní zodpovědnost za toto zásadní rozhodování.
Pevně věříme, že vyhraje zdravý rozum. Zdůrazňuji, že Rozhodčí komise Českého olympijského výboru, nejvyšší nezávislý orgán, který řeší porušení antidopingových pravidel v ČR, očistila Romana od veškerých obvinění.
Roman Kreuziger nikdy nepřekročil tzv. bazální meze biologického pasu – pokud by se měla vina stanovit i v takovém případě, pak je třeba nastolit otázku, k čemu vůbec bazální meze v biologickém pase sportovců slouží? A kde jsou jasná kritéria pro stanovení viny?
Roman Kreuziger je tedy nevinný, a tak je na něj třeba nahlížet.
Jsme na jedné lodi v boji proti podvodníkům ve sportu. S kolegy z UCI a znalci CADF souhlasíme, že biologický pas je fantastický nástroj. Je ale třeba používat ho správně a férově. Chybí však jasná pravidla pro rozlišení, co je a co není porušením antidopingových předpisů. Tato netransparentnost otvírá prostor ke zneužívání a spekulacím a celý systém biologického pasu to znevěrohodňuje. A to si nikdo z nás nepřeje.
Antidopingová pravidla slouží k ochraně slušných sportovců, ne k jejich šikaně. Chápu, že chce UCI demonstrovat nekompromisní boj s dopingem v cyklistice. Ale v Romanově případě je to zjevně krok vedle. Nemůžete měřit každému jiným metrem. To je to samé, jako obvinit někoho z vraždy, protože má doma kuchyňské nože.
Případ Romana Kreuzigeraje velice důležitým precedentem nejenom pro cyklistiku, ale pro všechny sporty. Dnes jde o Romana, ale zítra se to může stát jakémukoliv jinému sportovci. Věříme, že CAS rozhodne rychle a nestranně a nedovolí, aby čestný člověk nemohl vykonávat svou profesi. Nedopusťme, aby se boj s dopingem zvrhl v hon na čarodějnice.“
Nelze než souhlasit – věřím že to dobře dopadne.